Jak vůbec k nálezu došlo?
První nález byl učiněn v roce 2001 v podhradí žatecké raně středověké aglomerace, dnes městské čtvrti Podměstí. V průběhu rekonstrukce komunikace byla provedena skrývka nadloží a objevil se rozměrný objekt zahloubený do žlutého hlinitého pedologického podloží. Ve vrstvě na dně došlo k nálezům naznačujícím práci se stříbrem a snad i mincování. Ke druhému nálezu došlo v září 2009 během výzkumu na jižním okraji raně středověké aglomerace, dnes Pražské předměstí, rovněž při rekonstrukci ulice. Ve výplni malého zahloubeného objektu se nacházely doklady práce se stříbrem.

Jak jste se k výzkumu dostal?
K výzkumu Žatce jsem se dostal v roce 1991, když začala rekonstrukce do té doby zanedbaného města. Od toho roku sleduji veškeré stavební a výkopové práce na území města.

Zajímáte se hlouběji o numismatiku?
Mince a raně středověké mincování je důležitým archeologickým a historickým pramenem. Keramika je sice základní datovací pomůckou, ale jsme schopni datovat přinejlepším na půlstoletí. Mince v sídlištních nálezech, pokud jich je dostatek, a v Žatci jich je oproti ostatním lokalitám poměrně dost, umožňují datovat přesněji. Ale musíme mít na paměti, že mohly obíhat delší čas a do země se mohly dostat po delší době. Avšak víme, že se nemohly dostat do země ante quem, tedy před tímto datem, čímž je myšlena doba ražby. Některá knížata vládla krátce, pak je pravděpodobnější, že jejich mince nebyly tak dlouho v oběhu, jiná déle a jejich mince mohly obíhat delší čas. Ale není to absolutní. O oběhu rozhodovala kvalita mincovního kovu. Příkladem je právě nález z Podměstí. Podle keramiky spolehlivě počátek 12. století, ale mince pochází z let 1055–1085/6. Domnívám se, že by se mohlo jednat o proces známý jako renovatio monete, tedy obnova mince, kdy starší kvalitní mince byly stahovány, taveny, do stříbra byla přimíchávána měď a raženy mince nové. Veškeré mince ze žateckých archeologických výzkumů zpracovává kolega Jiří Militký. Co vím o mincování v raném středověku, vím od něj.