Pražská mincovna - stříbro 28mm b.k.

Pražská mincovna
Pražská mincovna byla poprvé v činnosti v souvislosti s ražbou prvních českých mincí - denárů - někdy v 10. století. Nejstarší pražská mincovna byla pravděpodobně na Pražském hradě poblíž III. nádvoří. Není však vyloučeno, že se první mince razily v podhradí u Malostranského náměstí a poté se teprve začalo razit na Hradě. Dílna z podhradí se nejspíš přestěhovala na Vyšehrad, kde po určitou dobu pracovala.

V pražské mincovně byly raženy denáry všech českých knížat 11.-12. století. Počátek ražby pražských grošů roku 1300 se mohl odehrát v Praze, jak tomu sám název nasvědčuje. Další ražba probíhala v Kutné Hoře. Za husitských válek byla otevřena nová mincovna v Hankově domě na Ovocném trhu. Po dvouleté činnosti byla téměř na sto let uzavřena.

Vydatnost pražské mincovny prudce vzrostla až za vlády Karla VI., který nechal zavřít mincovny v Kutné Hoře a Jáchymově. V roce 1784 ukončila mincovna v Hankově domě na příkaz císaře činnost. Zařízení bylo přeneseno do domu bankální administrace v dnešní Husově ulici. Za Napoleona byla v roce 1795 otevřena mincovna v prostorách paulánského kláštera na Staroměstském náměstí včetně kostela sv. Salvátora. Zpočátku razila tolary, později přešla na ražbu drobných stříbrných a měděných mincí. Roku 1856 vyrazila pražská mincovna poslední dvacetikrejcar.

Mincovnu dnes připomínají jen barokní plastiky horníků nad domovním portálem barokního domu postaveného na jejím místě.