sada 39 - 48 - 68 - 89 Ag

Vpád německých vojsk - 15. březen 1939

Averz:  
Lícní straně dominuje obraz německého tanku Panzer III., který najíždí na hraniční orientační sloup, znázorňující poslední symbol české samostatnosti. „Tuto potupu umocňuje pozadí s vyhláškou o převzetí moci, která je uvedena i s původními pravopisnými chybami,“ upřesnil autor motivu Luboš Charvát. V opisu je text Německá vojenská okupace Čech a Moravy 15. 3. 1939.

Reverz:
Text v opisu rubové strany Zřízení Protektorátu Čechy a Morava je doplněn říšskou orlicí, která trhá svými drápy zbytky okleštěné mapy České republiky.

25. únor 1948 - 66. výročí od komunistického puče

Averz:  
Historické události připomínají v symbolické podobě obě strany medaile. Lícní strana na velkém listu deklaruje dějinné datum 25. únor 1948, přičemž list je nahoře a dole obepínán ostnatým drátem, jako symbolem útlaku, uzavřenosti a izolovanosti. Z čárky nad slovem únor pokračuje pěticípá hvězdička a komunistické symboly srpu a kladiva jsou položeny na číslici osm, která se v dějinách národa často objevuje při významných událostech.

Reverz:
Také rubové straně dominuje symbolický list papíru, na němž jsou uvedeny základní lidské hodnoty, které by stát měl garantovat - demokracie, svoboda, pravda, právo a důstojnost. List je však roztržen po celé délce a zasahuje do něho ostří srpu, který společně s kladivem kompozici dotváří a evokuje zásah komunistické moci proti všem uvedeným hodnotám. Medaile je tak mementem doby a připomíná zlomovou událost, která poznamenala životy několika generací obyvatel v Československu.

Vpád vojsk Varšavské smlouvy - 21. srpen 1968

Averz (lícní strana):
Lícní strana medailonu evokuje pocit rozčarování a zmaru, kdy českého lva v noci na 21. srpna 1968 symbolicky přejely pásy spojeneckých tanků vojsk Sovětského svazu, Německé demokratické republiky, Polska, Maďarska a Bulharska. Operace Dunaj tak násilně ukončila demokratizační proces v Československu, známý dnes jako Pražské jaro. V opisu je uveden text VPÁD VOJSK VARŠAVSKÉ SMLOUVY. U levé nohy lva jsou umístěny značky mincovny, stejně jako autorská značka Lenky Nebeské, která výtvarný návrh vytvořila.

Reverz (rubová strana):
Rubová strana přibližuje atmosféru po vpádu vojsk. Vedle sochy svatého Václava před Národním muzeem se nachází sovětský tank, označený vpředu pod hlavní svislým pruhem, který najíždí na demonstrující obyvatele. Z jejich siluet je patrný nesouhlas s násilným aktem. Postřílená fasáda muzea připomíná skutečnost, že vojáci neváhali namířit své pušky na lidi i budovy. V levé horní výseči je v opisu připomenuto neblaze proslulé historické datum 21. srpna 1968.

17. listopad 1989

Averz (lícní strana):
Osud českého lva v letech 1948 až 1989 symbolizuje lícní strana medaile. Lev je vtěsnán do štítu – pavézy, která tvořila znak Československé socialistické republiky. V tomto případě je ale pavéza vytvořena ostnatým drátem, připomínající nesvobodu, které byl český národ v podobě svého heraldického symbolu vystaven. Pavézu doplňují dva dobové atributy – pěticípá hvězda nad hlavou lva, která po roce 1960 na 30 let vystřídala historickou korunu, a také srdeční štítek s plameny na hoře Kriváň, představující Slovensko. V opisu jsou uvedena data a pod pavézou značka autora.

Reverz (rubová strana):
Dějinný zlom, který začal událostmi 17. listopadu 1989, je alegoricky zachycen na rubové straně medaile. Jedním z nejznámějších a nejvýmluvnějších gest té doby je ruka, vytvářející dvěma prsty písmeno V jako vítězství. Na medaili je toto gesto propojeno s motivem lícní strany a ruka symbolicky přestřihuje ostnatý drát, který na aversu obepínal českého lva. Text v opisu je doplněn o značky mincovny.