Další
podobné
medailony:
- Konstanty π a φ Ag
Míč
Míč
či
míček,
nepřesně
také
balón,
je
kulatý
(pro
některé
sporty
a
účely
může
být
i
šišatý)
předmět
používaný
v
mnoha
sportech
a
hrách.
Je
obvykle
vyroben
z
kůže,
gumy
nebo
plastické
hmoty.
Míče
jsou
většinou
duté,
naplněné
stlačeným
vzduchem
a
kulaté.
Na
plnění
míče
vzduchem
se
používá
pumpička.
Míče
mohout
být
i
tvaru
šišky
(pouze
v
některých
případech
-
např.
ragby,
americký
fotbal
nebo
australský
fotbal)
nebo
mohou
být
vyplněné
(medicinbal).
Děti
v
minulosti
používaly
jako
náhradu
míče
hadrák.
Jedná
se
o
míč
vyrobený
ze
staré
punčochy
a
vyplněný
hadry.
Míč
se
někdy
nazývá
balon.
Míče
byly
využívány
ke
hrám
už
ve
starověku
v
Egyptě,
Řecku
a
Římě
a
Aztéky
ve
Střední
Americe.
Během
staletí
se
vyvinulo
velké
množství
různých
míčových
her.
Fotbalové míče
Míče s logem FIFA procházejí komplexním testováním. Podívejte se, co všechno musí fotbalový míč se známkou FIFA Inspected nebo FIFA Approved splňovat:
1. Obvod míče
K dobrému odhadnutí dráhy letu musí mít míč konstantní obvodové míry. Obvod se měří na deseti různých místech. Tato měření jsou použita k vypočítání průměrného obvodu. Míče s logem FIFA Inspected musí mít tuto hodnotu 68 až 70 cm, míče FIFA Approved musí mít obvod mezi 68,5 a 69,5 cm.
2. Kulatost míče
Nepřesné šití může míč zdeformovat. Průměr se měří na šestnácti místech. Z těchto měr se stanoví průměr. Dvě mezní hodnoty se mohou od průměru odlišit pouze o 2 % (u míčů se známkou FIFA Inspected), nebo dokonce pouze o 1,5 % (FIFA Approved).
3. Odskok
Míč se nechá desetkrát spadnout na ocelovou desku z výšky dvou metrů. FIFA Inspected míče se musí odrazit do výšky 115 cm až 165 cm, FIFA Approved pouze 120 cm až 165 cm. Rozdíl mezi jednotlivými odskoky nesmí být větší než 10 cm.
4. Váha
Každý testovaný míč je třikrát zvážen ve speciální nádobě. Tato nádoba je zapečetěna tak, aby případný únik vzduchu z míče neovlivnil vážení. FIFA Inspected míče by měly mít váhu mezi 410 a 450 g. Míče se známkou FIFA Approved by měly vážit mezi 420 a 445 g.
5. Vstřebávání vody
Při tomto testu se míč otáčí a je 250 krát ponořen do nádobky s 2 cm vody. FIFA Inspected míče mohou absorbovat maximálně 15 % své původní váhy. FIFA Approved mohou vstřebat pouze 10 %.
6. Ztráta tlaku
Chování míče, který během hry ztrácí tlak, je těžko předvídatelné. V tomto testu se míč nahustí vzduchem na tlak jedné atmosféry. Za tři dny (72 hodin) se tlak v míči znovu přeměřuje. Aby míč mohl nosit známku FIFA Inspected, nesmí ztratit více než 25 % původního tlaku. Míče FIFA Approved nesmí ztratit více než 20 %.
7. Stálost tvaru a velikosti
Při tomto testu se míč 2000krát vystřelí proti ocelovému plátu rychlostí 50 km/h. Švy i duše musí tento test bez újmy vydržet. Ztráta tlaku i změna tvaru a obvodu míče musí být minimální. Tento test podstupují pouze míče s pečetí FIFA Approved.
8. Vyvážení míče
Při tomto testu míč při uvedení v přímý směr musí udržet svou dráhu. Míč se uvede do rovného pohybu, tak aby se kutálel po vodorovné podložce v přímém směru a sleduje se o kolik stupňů se míč odchýlil od své původní rovné dráhy. Tento test podstupují pouze míče určené pro futsal. Míče FIFA Inspected se mohou odchýlit o maximálně 7,5° a míče FIFA Approved o maximálně 5°.
Víte, že :
Fotbal se hraje kulatým míčem o obvodu mezi 68 a 70 cm (průměr cca 22 cm) a hmotnosti mezi 410 a 450 g (na začátku utkání). Při zápasech na profesionální úrovni je obvykle připraveno více míčů, čímž se zamezuje zdržování hry způsobeném např. hledáním zakopnutého míče. Každoročně se celosvětově prodá více než 40 milionů fotbalových míčů.
Jedním z prvních materiálů ze kterých byly fobalové míče vyráběny se stal nafouknutý prasečí močový měchýř. Aby víc vydržel, býval ještě obalen ve vepřové kůži. Nejstarší takto dochovaný míč pochází z roku 1540 a byl nalezen na britských ostrovech.
Když Američan Charles Goodyear vymyslel způsob, jak vulkanizovat gumu, přinesl revoluci také do fotbalu. Roku 1588 vyrobil z tohoto materiálu první kulatý míč samotný Goodyear. Zatímco starší balóny praskaly, deformovaly se a ve hře díky tomu představovaly spíše prvek náhody, gumový míč se choval přesně tak, jak fotbalista chtěl.
Díky novým kvalitním míčům mohly vzniknout elegantní nahrávky, přesné pasy a nakonec i fotbal v té podobě, v jaké ho dnes známe a milujeme.
Počátkem dvacátého století se již většina míčů vyráběla s gumovou duší a obalem z kravské kůže. Nevýhodou koženého obalu bylo, že míč za deštivého počasí nasál vody a ztěžknul. To způsobovalo mnoho zranění hráčům hrajícím hlavou.
První celosyntetický fotbalový míč byl vyroben v šedesátých letech minulého století a v osmdesátých letech při zápasech syntetické míče zcela nahradily míče kožené. Gumové duše nahradily několika komorové duše z butylu a uhlíkového latexu.
Bílou barvu dala míčí televize. Původně měly míče bavu černou. Jenže ta nebyla během prvních černobílých televizních přenosů na zeleném trávníku dobře vidět. A tak přišla roku 1951 změna barvy z černé na dnešní bílou. V té době se objevily i první oranžové míčepro hru na sněhu.
Nejrozšířenější typ míče se skládá z 32 panelů (20 šetistranných a 12 pětistranných). Míč s touto konstrukcí byl vyvinut v padesátých letech v Dánsku a na mistrovství světa byl poprvé použit v Mexiku v roce 1970 (Adidas Telstar).
Basketbalový míč je kulatý, má odstín oranžové barvy, povrch kožený, gumový nebo syntetický. Jeho obvod měří 0,749 m (74,9cm) až 0,780 m (78cm). Hmotnost má 567 - 650 g.
Basketbalový míč musí být nahuštěn tak, aby když se spustí z výšky 1,8 metrů na hrací plochu, vyskočil do výšky 1,2 – 1,4 metrů.
U míčů je důležité, aby měli přesně kulovitý tvar. Jedině tak se s nimi dá dobře manipulovat ve vzduchu i odrazem o zem. Velmi důležitý je i jejich povrchový materiál. Častá je umělotina či guma. Ty ovšem nedosahují tak kvalitních výsledků jako pravá kůže. Ta je ale drahá, ovšem její vlastnosti jsou nepopiratelné. S koženými míči se dobře hází, dobře sedí v ruce při driblování, při házení i nahrávání. Nekloužou z ruky a nesmekají se, což je velmi, velmi důležité pro úspěšnou hru. Povrch míče je také důležitý. Pokud se hraje spíše venku, užívají se míče s hrubším povrchem z gumy a do sálů pak hladší kožené.
"Míčem na kočíkovou mohla být jakákoli stará věc. Začínalo se s novým, pokrytým kůží přibližně kulovitého tvaru. Duše byla zašněrována uvnitř, otvor pro nafukování často vyčuhoval. Míč se používal dva nebo tři roky, když se roztrhl nebo se objevila odřená místa, příležitostně vypomohl švec. Míč byl stále mastnější, měnil tvar, a tak se nevyhnutelně zvětšoval, což snižovalo šanci vstřelit koš,"
