Stanislav Sucharda (12. 11. 1866 - 5. 5. 1916) - český sochař, medailér, publicista, člen a předseda Spolku výtvarných umělců Mánes.

Stal se jednou z nejvýznamnějších osobností českého sochařství. Věnoval se tvorbě sochařských portrétů, medailí, plaket a reliéfů.

Jeho nejvýznamnějším dílem je Pomník F. Palackého v Praze, za jehož návrh již v roce 1898 obdržel 1. cenu. Na pomníku pracoval až do jeho slavnostního odhalení v roce 1912. Stanislav Sucharda se narodil 12. listopadu 1866 v Nové Pace do rodiny s uměleckou tradicí. Byl synem Antonína Suchardy ml. (1843–1911) a bratrem Vojtěcha Suchardy (1884 - 1968).

Stanislav se nejdříve učil v otcově dílně, na jejímž provozu se aktivně podíleli všichni členové rodiny.
Studoval kresbu u profesora J. Kouly, pak modelování na Státní průmyslové škole u profesora J. Maudera. Poté krátce studoval na Akademii ve Vídni. V letech 1886 – 1892 studoval na Uměleckoprůmyslové škole figurální sochařství pod vedením J. V. Myslbeka. Ten zásadně ovlivnil jeho prvotní tvorbu. Později se stal jeho asistentem a posléze nástupcem – profesorem byl jmenován v roce 1899.

Po studiích vyučoval modelování a medailérství. Na mnoha mezinárodních výstavách byl za své medailérské umění vyznamenán.
Jako člen a pak i předseda Spolku výtvarných umělců Mánes inicioval a organizoval výstavy. Byl členem redakce uměleckého časopisu Volné směry.
V roce 1915 byl jmenován profesorem na Akademii výtvarných umění v Praze. 5. května 1916 v Praze zemřel ve věku nedožitých padesáti let. Je pochován na Vyšehradském hřbitově.