Na konci druhé světové války se příslušníci německých jednotek SS po celé Evropě snažili zahladit stopy po zločinech spáchaných v koncentračních táborech. Jedním z těchto táborů byl i ženský koncentrační tábor v německé obci Helmbrechts. Ten byl 13. dubna 1945 spěšně vyklizen před blížící se americkou armádou. Bezmála 1200 zubožených vězeňkyň, které se zde nacházely, tak bylo vyhnáno na 370 kilometrů dlouhý pochod směrem do Protektorátu Čechy a Morava.

Zacházení dozorců s vězeňkyněmi při tomto transportu bylo mimořádně brutální. Hrůza, bolest a utrpení se staly každodenní realitou stovek zcela vyhladovělých žen. Dozorci vysílené vězeňkyně, které nebyly schopny dalšího pochodu, bez milosti popravovali.

Strastiplný však nebyl jen pochod jako takový, ale i noční zastávky určené pro odpočinek. Ženy byly mnohdy nuceny spát v mrazivém počasí pod širým nebem. To vzhledem k jejich nedostatečnému oblečení a celkovému fyzickému vyčerpání vedlo k četným úmrtím. Tento transport je tak právem nazýván pochodem smrti.

Dne 13. dubna 2015, na den přesně po sedmdesáti letech, vyšel medailér Otakar Dušek z Helmbrechtsu, z místa, kde stál v roce 1945 ženský koncentrační tábor. Rozhodl se projít stejnou trasu, jakou musely absolvovat vězeňkyně.

Designér měl na nohou boty se speciálně upravenými podrážkami, do nichž vkládal pamětní stříbrné medaile, kterých bylo symbolicky vyrobeno sedmdesát kusů. Ty byly navrženy tak, aby svým tvarem evokovaly štítky na krabicích s náboji do pušek Mauser, které používali dozorci SS a jimiž popravovali vyčerpané vězeňkyně.

Na aversní straně každé medaile je v horní části uveden text TODESMARSCH (Pochod smrti). Pod ním jsou názvy tří klíčových měst, jimiž transport prošel - HELMBRECHTS – ZWODAU – VOLARY. V dolní části se nacházejí data pochodu smrti.

Na reversní straně je uvedeno přesné datum, kdy byla daná medaile zrealizována.

Při chůzi s medailemi umístěnými v podrážkách bot došlo k destrukci stříbra. Tím se část trasy pochodu do medailí nesmazatelně otiskla. Díky tomuto principu je každý vyrobený kus zcela jedinečný. Devastace kovu dává zároveň divákovi jasnou představu o tom, jakému nezměrnému utrpení byly vězeňkyně vystaveny. Většina z nich totiž absolvovala pochod bosa nebo jen v primitivních dřevácích.

O realizaci těchto medailí vznikl i film o stopáži 110 minut, který je uložen na flash disku a spolu s pamětní medailí je vložen do látkového sáčku tvořícího etuji medaile. Pro jeho výrobu byla utkána přesná kopie látky, z níž byly šity vězeňské uniformy používané v koncentračním táboře v Helmbrechtsu.

Tento projekt byl na XXXV. kongresu Mezinárodní medailérské federace FIDEM v kanadské Ottawě v červnu 2018 oceněn Mel Wacksovou cenou Židovsko-americké síně slávy. Mel Wacks při předání ceny o tomto projektu řekl: „Otakar Dušek ve své práci boří hranice medailérského umění platné již od renesance. Dokazuje tak, že relativně malá medaile může svým významem přesáhnout své rozměry.“

Boty s vloženými medailemi

Realizace medailí

Autor s medailí

Autor mezi hroby obětí pochodu smrti ve Volarech