ČASOPIS MINCE A BANKOVKY Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.
Svatováclavské dukáty Pražské mincovny
Pojem svatováclavský dukát přežil v obecném povědomí staletí a zapomenutí mu rozhodně nehrozí ani v moderním věku.
Zásluhu na tom má i Pražská mincovna, která razí kolekci pamětních medailonů inspirovaných právě svatováclavskými dukáty. Poslední z nich, desetidukát, měl premiéru na letošním veletrhu Collecta ve Slovinsku.
Zvyk vyobrazovat patrona českých zemí svatého Václava na mincích započal už za vlády přemyslovského knížete Jaromíra ve 12. století a nekončí ani v současnosti.
Tradici prvorepublikových svatováclavských dukátů, které byly obchodními mincemi mladé Československé republiky, připomíná také kolekce pamětních dukátových medailí z Pražské mincovny. Ta obsahuje čtyři dukátové nominály, pro něž předlohy vypracoval přední český výtvarník Vladimír Oppl.
Nejmenší se měl stát českou korunovou mincí
První z řady a zároveň nejmenší je dukát, jehož lícní strana pochází už z roku 1993. Původně byl totiž určen pro českou oběžnou korunovou minci. „Líc zobrazuje profil svatého Václava v přilbici, oproti návrhu z roku 1993 je nově doplněn o dvojité písmeno W," upřesnil autor výtvarného návrhu Vladimír Oppl. Ražba má hmotnost 3,45 gramu.
Stejný motiv nese i lícní strana většího dvoudukátu, který váží necelých sedm gramů.
Vyobrazení svatého Václava s praporcem se svatováclavskou orlicí je zase společné pro další dva dukáty z kolekce. „V pravé ruce má Václav křížek, který nosil na řetízku. Za ním je stylizovaná svatozář spolu s křížem, symbolem křesťanství,“ popsal avers Vladimír Oppl.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013
KRVAVÉ AFRICKÉ ZLATO
Krugerrand
V roce 2017 oslavil své 50. výročí jihoafrický . Ražbě nejstarší zlaté investiční mince předcházela největší zlatá horečka světa, válka a tvrdé politické boje. dokázal ovládnout mezinárodní trhy s drahými kovy, aby se v 80. letech stal obětí ekonomických sankcí. Jeho úspěch inspiroval další státy k ražbě zlatých investičních mincí.
Zlatá horečka a Búrská válka
Historie u začíná roku 1884 pr vním nálezem zlata ve Witwatersrandu, kvarcitovém hřebenu táhnoucím se 60 mil od východu k západu severně od Johannesburgu. V čer venci 1886 nalezl George Harrison na farmě v Langlaagte hlavní žílu a přihlásil svůj zábor u vlády Suid Afrikaanse Republiek. Začala největší zlatá horečka na světě. Zpráv y o nálezu se rychle rozšířily a do Jižní Afriky zamířili prospektoři od Austrálie po Kalifornii. Vše probíhalo několik let poklidně, ale prezident Jihoafrické republiky (často označované jako Transvaal) Paul Kruger měl obav y, že přicházející cizinci brzy přev ýší počtem původní búrské osadníky. Byly uvaleny v ysoké daně na dynamit prodávaný cizincům, ale to pouze pobouřilo horníky a dalo Britům záminku zabrat zlatonosná pole pro sebe. Konflikt vyeskaloval v Druhou Búrskou válku, která skončila kapitulací Búrů roku 1902. Britské impérium anektovalo nezávislé búrské republiky Transvaal a Oranžský svobodný stát a desítky tisíc vzpurných Búrů a jejich rodin uvěznilo v koncentračních táborech.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2018.