ČASOPIS MINCE A BANKOVKY Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.
Levantský tolar Chlouba každé Habešanky
Stačí zběžně prolistovat cestopisy o Etiopii z poloviny minulého století, abychom si uvědomili, čím se pyšní Habešanky na fotografiích z center měst, na tržištích, při rodinných ceremoniích či u vaření.
Stačí zběžně prolistovat cestopisy o Etiopii z poloviny minulého století, abychom si uvědomili, čím se pyšní Habešanky na fotografiích z center měst, na tržištích, při rodinných ceremoniích či u vaření, a s čím se u většiny obyvatelek měst setkáváme dosud. Většina z nich má kolem hrdla, na zdobné šňůrce či vkomponované do masivního šperku alespoň jeden levantský tolar s portrétem Marie Terezie. To, co je pro nás zajímavou historickou kuriozitou, je pro ně součástí historie etiopského císařství, projevem tradičního přístupu ke zpracování a držbě stříbra a v neposlední řadě projevem sounáležitosti k vlastní rodině a její víře v ochrannou moc šperku.
Samotná obliba této mince, poprvé ražené v roce 1780, a určené pro Arábii a severovýchodní Afriku, souvisí s dvěma jejími charakteristickými znaky, které se v daném geografickém prostředí nesmírně cení. V první řadě je to velikost, dobrá ražba a ryzost, k nimž přistupuje i skutečnost, že mince má nápis na hraně a nedá se šidit okrájením, a tím druhým znakem je fenomén portrétu, který má v daném prostředí neobvyklou vypovídací hodnotu. Zobrazuje totiž profil panovnice s dobře vyvinutou hrudí, což v arabské společnosti vedlo k láskyplnému označení této mince jako „tučná paní“ a obchodníci jí začali dávat přednost před mincemi vlastních vladařů, a také byla srozumitelná všem etnikům na severovýchodě Afriky, pro které byl portrét panovnice symbolem dobře živené a plodné matky. Mimořádný efekt měla tato symbolika v chudé Etiopii, kde se jednak cenil titul panovníka – císaře, dále zpracování stříbra a v neposlední řadě i postavení matky – rodičky.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013
HOLDOVÁNÍ HABSBURKŮ (1) v provinciích Rakouského Nizozemí v 18. století (Karel VI. – František II.)
V minulých číslech M&B jsme se seznámili s nejdůležitějšími historickými událostmi, které úzce souvisely se vznikem tzv. Rakouského Nizozemí.
Kromě toho byly představeny oficiální inaugurační a holdovací ražby vládnoucích habsburských panovníků v provinciích Brabant a Flandry.
Jednalo se medaile a žetony císaře Karla VI., jeho dcery Marie Terezie a jejích synů z dynastie habsbursko-lotrinské – císařů Josefa II. a Leopolda II. Přehled oficiálních ražeb uzavřely medaile a žetony Leopoldova syna, císaře Františka II. Již v loňském roce jsme se na stránkách časopisu M&B seznámili s historií a pamětními ražbami starobylého města a provincie Namur.1 Další část tohoto pojednání opět přináší přehled zajímavých pamětních ražeb, které připomínají, jak v průběhu 18. století některé provincie a města v Rakouském Nizozemí vzdávala hold habsburským panovníkům. Než se ale začneme plně zabývat zmíněným tématem, vrátíme se ještě krátce téměř na samý začátek vstupu Habsburků do historie nizozemských provincií a to prostřednictvím několika pozoruhodných a krásných ražeb připomínajících sňatek devatenáctiletého habsburského arcivévody Maximiliana (pozdější římský král a císař Maximilián I.) s Marií, dcerou Karla Smělého2 a dědičkou Burgundska.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2016.