ČASOPIS MINCE A BANKOVKY Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.
Alžběta II. 60. rok mincování
Když jsme volili příběh Alžběty II. jako hlavní téma tohoto čísla, uvědomovali jsme si,
že článek o mincích s portrétem této panovnice bude jen vstupní bránou k tématu.
Ale teprve tehdy, když jsem se začal o problematiku podrobněji zajímat, jsem si uvědomil, že mincování této panovnice zaujímá ve světě mnoho prvenství. Tolik, že by jejich popis
a rozbor přesáhl rozsah článku, speciálního čísla, ale i obsáhlé knihy.
Důvody pro tento stav jsou nasnadě. Když Alžběta II. nastoupila v roce 1952 na trůn po svém otci Jiřím VI., zdědila monarchii, která ještě stále vlastnila řadu kolonií. Přestože se koloniální systém za vlády Alžběty II. definitivně rozpadl, ještě velmi dlouho se v koloniích razily mince s královniným portrétem. Britské koruně však dodnes zůstávají korunní dependence, jakými jsou Ostrov Man, Jersey a Guernsey. Tyto země patří britskému
panovníkovi, nejsou však považovány za součást Spojeného království ani Evropské unie. Britský parlament má ovšem právo vydávat zákony pro dependence a britská vláda spravuje jejich zahraniční vztahy a obranu.
Spojené království má dále čtrnáct zámořských teritorií po celém světě. Ani ta se nepovažují za součást Spojeného království, ale ve většině případů mají jejich obyvatelé britské občanství a právo bydlet ve Spojeném království (platí od roku 2002). Britskými
zámořskými teritorii jsou v současnosti Anguilla, Bermudy, Britské antarktické území, Britské indicko-oceánské území, Britské Panenské ostrovy, Falklandy, Gibraltar, Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy, Kajmanské ostrovy, kyperské vojenské základny Akrotiri a Dhekelia, Montserrat, Pitcairnovy ostrovy, Svatá Helena, Turks a Caicos.
Celkem byly peníze s portrétem Alžběty II. vydávány v 78 zemích světa. S přihlédnutím k šedesátiletému vládnutí se nelze divit, že její ražby jsou prakticky nespočitatelné.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2012
Karel Schwarzenberg Setkání generací
Bitva u Lipska se stala největším střetem napoleonských válek.
Zapojilo se do ní na půl milionu vojáků různých národností a právem proto bývá označovaná jako Bitva národů. Historickou událost připomíná stříbrná a zlatá ražba Pražské mincovny. Na lícní straně je zobrazen velitel vítězných koaličních sil Karel Filip Schwarzenberg, zakladatel orlické větve rodu Schwarzenbergů. Patronem ražby se proto stal Karel Schwarzenberg, který patří do stejné rodové linie. Sádrovou předlohu pro ražbu vytvořil akademický malíř Karel Zeman.
Slavnostní prezentace ražby, upomínající na bitvu u Lipska, se uskutečnila v prodejní galerii Pražské mincovny u Prašné Brány v Praze. Karel Schwarzenberg na místo úterní ceremonie dorazil v několikaminutovém předstihu, snad aby stihl prohlídku dalších vzácných vystavených exponátů. Zajímal se především o tituly tematicky spojené s českou historií, jeho pozornost ale zaujala také měděná medaile, kterou Pražská mincovna razí na podporu obnovy vyhořelého Libušína. „Na obnovu této památky rád přispěji,“ pronesl Schwarzenberg a jeden z těchto medailonů si hned zakoupil.
Pak už došlo na slavnostní odhalení pamětní ražby nazvané Bitva národů u Lipska. Její lícní straně dominuje portrét Schwarzenbergova předka polního maršála Karla Filipa I. Ten u Lipska velel spojeným silám Rakouska, Pruska, Ruska a Švédska o síle 330 tisíc mužů.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2014.
