Měděný pamětní medailon 1 Oz
Autor: ak. soch. Vladimír Oppl
Rytec: Martina Štenglová, DiS.
Ražba: Pražská mincovna
průměr: 37 mm
hmotnost: 31,1 g
kov: Cu
hrana vroubkovaná
limit: není stanoven
provedení: b.k.
Vznik ČSR
Měděný pamětní medailon 1 Oz
Země původu: Česká republika
Sádrový model: ak. soch. Vladimír Oppl
Redukce modelu:
Otakar Hošek.
Rytecké úpravy: Martina Štenglová, DiS.
Produkce: Pavel Trtík
Mincmistr: Ondřej Koňařík
Ražba:
Pražská mincovna a.s.
Certifikát:
Státní tiskárna cenin s.p.
průměr: 37 mm
hmotnost: 31,1 g
ryzost: 99,9/100 Cu
hrana: vroubkovaná
limit: není stanoven
emise: 2013
ean: 8596591025161
kód položky: CRM1383
EXPEDICE ZBOŽÍ
Expedice zásilek obratem. Osobní odběr na prodejně nejpozději 18.12.2024.
VÍTE, ŽE: Česká národní banka (ČNB) vydává pamětní stříbrné a pamětní zlaté mince České republiky? Technické požadavky ČNB, kladené na ražbu oběhových mincí ČR, splňují obě české mincovny. Česká mincovna i Pražská mincovna. Na Zlatemince.cz najdete produkty obou českých soukromých mincoven i produkty kremnické mincovny.
ZLATO. Fenomén světa financí. Dokáže ochránit váš majetek. Hromaděním zlatých mincí se připravíte na krize i otřesy ekonomiky. Zlato ve formě slitků, mincí a medailí dodáváme českým a slovenským investorům již 22 let. Diskrétně a spolehlivě. Naše zlato je zárukou vaší ekonomické svobody.
Další medaile:
-
Vznik ČSR
-
stříbro
KATEGORIE
Pražská mincovna Krása ryzí mědi
Český výrobek
Diskrétní balení zásilky
Plné pojištění zásilky v ČR i v SK
Doporučujeme:
-
550 let od korunovace
Jiřího z Poděbrad českým králem
-
stříbro
-
550 let od korunovace
Jiřího z Poděbrad českým králem
-
zlato
-
660 let od Korunovace Karla IV. českým králem
-
660 let od Korunovace Karla IV. českým králem
- stříbro
-
70. let úmrtí Tomáše
Garrigua Masaryka - zlato
-
70. let úmrtí Tomáše
Garrigua Masaryka - stříbro
Československá republika – první novodobý společný stát Čechů, Moravanů, Slezanů a Slováků byl vyhlášen 28. října 1918 v prostorách Obecního domu v Praze. Připojena byla také Podkarpatská Rus, která je nyní součástí Ukrajiny.
Snahy domácích představitelů českých a slovenských politických proudů, usilujících o nezávislost na Rakousko-Uhersku, přerušila první světová válka. Hlavní tlak na vytvoření samostatného společného státu tak přišel ze Spojených států Amerických, kde aktivně působily krajanské a exilové národní spolky.
Dokumentem, který poprvé deklaroval společné úsilí Čechů a Slováků o vlastní národní sebeurčení a předznamenal vznik Československa, byla Clevelandská dohoda. Představitelé obou národů ji podepsali 22. října 1915 na konferenci v americkém městě Cleveland (Ohio).
Na Clevelandskou dohodu pak navázala Pittsburská dohoda: v americkém Pittsburgu ji podepsali zástupci Slovenské ligy v Americe, Českého národního sdružení a Svazu českých katolíků s Tomášem G. Masarykem dne 31. května 1918.
Bod o federálním uspořádání nového státu byl tentokrát vypuštěn: Slovensko se mělo stát pouze autonomní součástí republiky. Slovákům byla ovšem zaručena vlastní samospráva a slovenština jako úřední a vyučovací jazyk.
Blížící se rozpad mnohonárodnostní Habsburské monarchie dokumentoval i stav její armády. Stále větší neochota vojáků bojovat za císaře se projevovala četnými dezercemi. Z českých, moravských a slovenských přeběhlíků a zajatců se pak v Rusku, ve Francii a Itálii formovaly vojenské legie. Ty se dočkaly bojového nasazení a přispěly tak k porážce Rakousko-Uherska a Německa. Činnost československých legií byla zároveň důkazem touhy Čechů a Slováků po samostatném státě a přispěla k jeho ustanovení.
K vyhlášení samostatné Československé republiky došlo 28. října 1918 v Obecním domě v Praze. Tam se konalo i první zasedání nové vlády. O dva dny později vydala nově ustavená Slovenská národní rada tzv. Martinskou deklaraci, kterou potvrdila spojení obou zemí do společného státu. Hlavou státu byl 14. listopadu zvolen Tomáš Garrigue Masaryk, který se do země v čele legionářů triumfálně vrátil 20. prosince 1918.
Za hlavní zakladatele Československa jsou kromě Masaryka, jenž si získal přízvisko Osvoboditel, považováni Edward Beneš a Milan Rastislav Štefánik. Jejich společnou ideou byl čechoslovakismus, podle něhož Češi a Slováci existují jako dvě větve jednoho československého národa.
Vyhlášení státu se neobešlo bez komplikací a došlo i na ozbrojené střety. Legionáři po návratu do vlasti úspěšně zasahovali v konfliktu s polskými jednotkami při sporu o Těšínsko a zapojili se i do bojů proti bolševické maďarské armádě.