ČASOPIS MINCE A BANKOVKY Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.
Levantský tolar Chlouba každé Habešanky
Stačí zběžně prolistovat cestopisy o Etiopii z poloviny minulého století, abychom si uvědomili, čím se pyšní Habešanky na fotografiích z center měst, na tržištích, při rodinných ceremoniích či u vaření.
Stačí zběžně prolistovat cestopisy o Etiopii z poloviny minulého století, abychom si uvědomili, čím se pyšní Habešanky na fotografiích z center měst, na tržištích, při rodinných ceremoniích či u vaření, a s čím se u většiny obyvatelek měst setkáváme dosud. Většina z nich má kolem hrdla, na zdobné šňůrce či vkomponované do masivního šperku alespoň jeden levantský tolar s portrétem Marie Terezie. To, co je pro nás zajímavou historickou kuriozitou, je pro ně součástí historie etiopského císařství, projevem tradičního přístupu ke zpracování a držbě stříbra a v neposlední řadě projevem sounáležitosti k vlastní rodině a její víře v ochrannou moc šperku.
Samotná obliba této mince, poprvé ražené v roce 1780, a určené pro Arábii a severovýchodní Afriku, souvisí s dvěma jejími charakteristickými znaky, které se v daném geografickém prostředí nesmírně cení. V první řadě je to velikost, dobrá ražba a ryzost, k nimž přistupuje i skutečnost, že mince má nápis na hraně a nedá se šidit okrájením, a tím druhým znakem je fenomén portrétu, který má v daném prostředí neobvyklou vypovídací hodnotu. Zobrazuje totiž profil panovnice s dobře vyvinutou hrudí, což v arabské společnosti vedlo k láskyplnému označení této mince jako „tučná paní“ a obchodníci jí začali dávat přednost před mincemi vlastních vladařů, a také byla srozumitelná všem etnikům na severovýchodě Afriky, pro které byl portrét panovnice symbolem dobře živené a plodné matky. Mimořádný efekt měla tato symbolika v chudé Etiopii, kde se jednak cenil titul panovníka – císaře, dále zpracování stříbra a v neposlední řadě i postavení matky – rodičky.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013
Varianty haléřů Ludvíka Jagellonského dokončení
V minulém čísle našeho časopisu jsme nakousli problematiku určování typů a variant drobných mincí Ludvíka Jagellonského. Výčet jsme opustili za typem označeným IV. Nyní plynule navazujeme typem V. a přinášíme dokončení této zajímavé studie.
Typ V
Typ V.a.1 (Sm55 ) – potvrzeno
Tvar L: V, Tvar koruny: IV. U tohoto typu došlo ke změně typu písmene L, které již patří k typu V. a současně je i použit nový tvar koruny IV. typu. Tato mince se vyskytuje velice vzácně. Dá se proto předpokládat, že byla ražena pouze omezenou dobu. Také Castelin ani Hásková ji neuvádí.
Typ VI
Tvar L: VI, Tvar koruny: IV Zde zůstává zachována koruna IV. typu, ale je použito opět nového tvaru písmene L (typ VI.). Dalším významným znakem této skupiny je ozdobné písmeno
L, z jehož nožky vybíhá jedna větévka, která se stáčí směrem dolů doleva nazpět k nožce. Tato větévka však netvoří úplný kroužek. Horní část písmene se většinou rozebíhá na více, jak dva prameny. Pouze na otřelých mincích se tak může jevit jako úplný kroužek. Rozdíl mezi typem VI a typy VII–VIII je v tom, že konec písmena L není zakončen třemi lístky, které vybíhají ze stejného středu, ale každá větévka vybíhá z jiného místa. Písmeno L je velmi ozdobné.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2011
