ČASOPIS MINCE A BANKOVKY Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.
FERDINAND I. (V.)
Medaile na nástup vlády v roce 1835 a jejich varianty
Před více než 180 lety, v roce 1835, se ujal vlády poslední korunovaný český král z rodu habsburského – arcivévoda rakouský Ferdinand, jako rakouský císař toho jména první, jako uherský a český král v posloupnosti habsburských panovníků pátý.
Ferdinand I. Dobrotiv ý (*1793, †1875) z Habsbursko-Lotrinské dynastie, v letech 1835–1848 rakouský císař, byl nejstarší syn císaře Františka II. a jeho druhé choti Marie Terezie Neapolsko-Sicilské. Jeho celé jméno znělo Ferdinand Karel Leopold Josef František Marcelin. Od dětství trpěl epileptickými záchvaty a byl chatrného zdraví. Měl hudební nadání, talent na jazyky a zájem o botaniku, na druhou stranu měl potíže s koncentrací a mluvení mu často činilo potíže. Nebyl schopen plnit v plném rozsahu všechny úkoly spojené s v ýkonem budoucích vladařských povinností. Jeho zevnějšek byl pro okolí spíše odpudiv ý. Ačkoli mu lékaři předpovídali krátký život, dožil se nakonec velmi v ysokého věku. Přízvisko „Dobrotivý“ si Ferdinand u mnohých získal pro své laskavé a příjemné chování. Často se mu, ale dostalo i hanlivých přízvisek jako „Dobrotinand Koňský (Gütinand der Pferdige)“, nebo dokonce „Nandl hlupák (Nandl der Trottel)“. Arcivévoda Ferdinand převzal z titulu dědičného císaře rakouského (Erbkaiser von Österreich) vládu po smrti svého otce císaře Františka I. dne 2. března 1835.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2019.
Alžběta II. 60. rok mincování
Když jsme volili příběh Alžběty II. jako hlavní téma tohoto čísla, uvědomovali jsme si,
že článek o mincích s portrétem této panovnice bude jen vstupní bránou k tématu.
Ale teprve tehdy, když jsem se začal o problematiku podrobněji zajímat, jsem si uvědomil, že mincování této panovnice zaujímá ve světě mnoho prvenství. Tolik, že by jejich popis
a rozbor přesáhl rozsah článku, speciálního čísla, ale i obsáhlé knihy.
Důvody pro tento stav jsou nasnadě. Když Alžběta II. nastoupila v roce 1952 na trůn po svém otci Jiřím VI., zdědila monarchii, která ještě stále vlastnila řadu kolonií. Přestože se koloniální systém za vlády Alžběty II. definitivně rozpadl, ještě velmi dlouho se v koloniích razily mince s královniným portrétem. Britské koruně však dodnes zůstávají korunní dependence, jakými jsou Ostrov Man, Jersey a Guernsey. Tyto země patří britskému
panovníkovi, nejsou však považovány za součást Spojeného království ani Evropské unie. Britský parlament má ovšem právo vydávat zákony pro dependence a britská vláda spravuje jejich zahraniční vztahy a obranu.
Spojené království má dále čtrnáct zámořských teritorií po celém světě. Ani ta se nepovažují za součást Spojeného království, ale ve většině případů mají jejich obyvatelé britské občanství a právo bydlet ve Spojeném království (platí od roku 2002). Britskými
zámořskými teritorii jsou v současnosti Anguilla, Bermudy, Britské antarktické území, Britské indicko-oceánské území, Britské Panenské ostrovy, Falklandy, Gibraltar, Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy, Kajmanské ostrovy, kyperské vojenské základny Akrotiri a Dhekelia, Montserrat, Pitcairnovy ostrovy, Svatá Helena, Turks a Caicos.
Celkem byly peníze s portrétem Alžběty II. vydávány v 78 zemích světa. S přihlédnutím k šedesátiletému vládnutí se nelze divit, že její ražby jsou prakticky nespočitatelné.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2012
