ČASOPIS MINCE A BANKOVKY Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.
Singapore International Coin Fair 2012 Pražská mincovna se představila v Asii
Nové Město pražské, korunovace Václava II. nebo třeba světoznámé Pražské Jezulátko.
To jsou jen některé z řady medailonů z drahých kovů, které Pražská mincovna a. s. představila na prestižním mezinárodním mincovním veletrhu v Singapuru (Singapore International Coin Fair 2012). Ten se konal na přelomu března a dubna.
Po úspěšné únorové prezentaci na berlínském World Money Fair, je to tak letos již druhá významná akce, na níž se nejmladší evropská mincovna uvedla.
Mezi jejími novinkami nechyběl například ani nedávno vyražený medailon Pražské Jezulátko, vyvedený z ryzího zlata podle návrhu akademického sochaře Vladimíra Oppla. Pozornost poutaly i unikátní medailony ve tvaru poštovní známky, s nimiž Pražská mincovna bodovala už
na loňském mezinárodním veletrhu Sběratel v Praze.
„Naši účast v Singapuru vnímáme také jako propagaci české medailérské školy. Ta snese srovnání s tím nejlepším, co ve světě numismatiky existuje a každé mezinárodní zviditelnění
si rozhodně zaslouží,“ uvedl předseda představenstva Pražské mincovny a.s. Pavel Trtík.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012.
Levantský tolar Chlouba každé Habešanky
Stačí zběžně prolistovat cestopisy o Etiopii z poloviny minulého století, abychom si uvědomili, čím se pyšní Habešanky na fotografiích z center měst, na tržištích, při rodinných ceremoniích či u vaření.
Stačí zběžně prolistovat cestopisy o Etiopii z poloviny minulého století, abychom si uvědomili, čím se pyšní Habešanky na fotografiích z center měst, na tržištích, při rodinných ceremoniích či u vaření, a s čím se u většiny obyvatelek měst setkáváme dosud. Většina z nich má kolem hrdla, na zdobné šňůrce či vkomponované do masivního šperku alespoň jeden levantský tolar s portrétem Marie Terezie. To, co je pro nás zajímavou historickou kuriozitou, je pro ně součástí historie etiopského císařství, projevem tradičního přístupu ke zpracování a držbě stříbra a v neposlední řadě projevem sounáležitosti k vlastní rodině a její víře v ochrannou moc šperku.
Samotná obliba této mince, poprvé ražené v roce 1780, a určené pro Arábii a severovýchodní Afriku, souvisí s dvěma jejími charakteristickými znaky, které se v daném geografickém prostředí nesmírně cení. V první řadě je to velikost, dobrá ražba a ryzost, k nimž přistupuje i skutečnost, že mince má nápis na hraně a nedá se šidit okrájením, a tím druhým znakem je fenomén portrétu, který má v daném prostředí neobvyklou vypovídací hodnotu. Zobrazuje totiž profil panovnice s dobře vyvinutou hrudí, což v arabské společnosti vedlo k láskyplnému označení této mince jako „tučná paní“ a obchodníci jí začali dávat přednost před mincemi vlastních vladařů, a také byla srozumitelná všem etnikům na severovýchodě Afriky, pro které byl portrét panovnice symbolem dobře živené a plodné matky. Mimořádný efekt měla tato symbolika v chudé Etiopii, kde se jednak cenil titul panovníka – císaře, dále zpracování stříbra a v neposlední řadě i postavení matky – rodičky.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013
