ČASOPIS MINCE A BANKOVKY Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.
1 K vzor 1916 a 2 K vzor 1917 Varianty bankovek vydaných po rozpadu Rakousko-Uherska
Jak jste si mohli všimnout, nebo si ještě všimnete, zaměřuji se na bankovky Maďarska, tedy Uherska a Maďarska.
Protože je moje snažení dost důkladné podařilo se mi objevit nejrůznější varianty bankovek, které nejsou popsány ani v podrobných maďarských katalozích.
Obě nalezené bankovky mají zajímavou historii, protože to byly nejnižší rakousko-uherské papírové peníze a byly používány i dále v nástupnických státech po rozpadu R-U, tedy i v Československu.
Zatímco v Československu byly použity bez dalších úprav, tedy bez razítek, bez kolků či bez jakékoliv změny tisku, v Maďarsku za vlády Maďarské republiky rad oba nominály byly pozměněny a to v použité sérii.
Já jsem se ale v tomto článku zaměřil na varianty těchto bankovek vydaných v Maďarsku, někdy se také uvádí vydání Maďarské republiky rad (MRR).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2012
HERALDIKA NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (13) Církev doby klasicismu – zmrazené naděje
Konzervativní katolická hierarchie závěru 18. a začátku 19. století spíš sledovala než určovala vývoj Evropy.
Už před revolucí byly ve Francii v katolické církvi patrné dva tábory, zjednodušeně řečeno modernisté a konzervativci. Podobně jako tomu bylo u státní a šlechtické heraldiky, i ta církevní na sebe vzala střízlivé klasicistní formy. Také její klid a vyváženost však byly ve zvláštním rozporu s dramatickým vývojem uvnitř církve i v jejích vztazích se světskými mocnostmi.
Ráno 29. září 1786 nasedli v Pistoji před biskupským palácem do kočáru dva muži. Zanedlouho už ujížděli krásnou toskánskou krajinou směrem k Florencii. Tajemník Paolo se s respektem zadíval na unavenou tvář svého pána, biskupa Pistoje a Prata, Scipiona d Ricci. V minulých dnech se vydal ze všech svých sil, když řídil synodu, které se zúčastnilo skoro tři sta biskupů. Ale stálo to za to. Schválené synodní dekrety, které vezou ukázat velkovévodovi Leopoldovi, s Boží pomocí konečně pohnou církví správným směrem. Toskánský velkovévoda Leopold, bratr císaře Josefa II., byl spokojen. Do jeho plánů církevní reformy, kterou uskutečňoval uvážlivěji než jeho bratr, zapadaly výsledky Pistojské synody do
cela dobře. Snad ale byly přece jen příliš radikální. Církev se vrací ke své původní čistotě, kterou přinesl Kristus, ruší se inkvizice, mše se mají celebrovat v národních jazycích, zavede se jediný řeholní řád a všechny ostatní se zruší, stejně, jako se nedávno stalo jezuitům... Leopoldovy rozpaky byly na místě.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2016.