- Stavy českých pamětních mincí po demonetizaci 2004

Založení inženýrských škol v Praze – Za počátek vzniku Českého vysokého učení technického (ČVUT) je považován rok 1707. Tehdy císař Josef I. podepsal takzvaný císařský reskript, jímž přikázal jednat o zřízení speciální technicky zaměřené školy. První veřejnou inženýrskou školou nejen v zemích českých, ale i v celé střední Evropě, se tak o několik let později stala Stavovská inženýrská škola v Praze, předchůdkyně dnešního ČVUT. Zakladatelem a prvním profesorem byl Christian Josef Willenberg, odborník na opevňovací systémy.

První žádost o možnost vyučování inženýrského oboru v Praze zaslal Willenberg už v roce 1705 císaři Leopoldovi I. Přesto, že se o dva roky později dočkal kladné odezvy od jeho syna Josefa I., nedokázal pro myšlenku realizace školy získat české stavy (privilegovaná vrstva obyvatelstva, podílející se na správě země). V roce 1716 Willenberg zaslal novou žádost císaři Karlu IV. i českým stavům. Tentokrát byla odezva po všech stránkách pozitivní: dekretem českých stavů ze dne 9. listopadu 1717 byla ustanovena Willenbergova profesura a 7. ledna roku následujícího začala výuka. Ta se zpočátku nesla ve vojenském duchu se zaměřením na fortifikace. Vojenský charakter škola ztratila za vedení Willenbergova nástupce architekta Jana Ferdinanda Schora.

Od roku 1776 škola k výuce využívala budovu Klementina, o deset let později přesídlila do bývalého Svatováclavského semináře v dnešní Husově ulici. V roce 1787 vydal císař Josef II. dekret, kterým školu spojil s pražskou univerzitou.
Od roku 1879 nesla škola název Česká vysoká škola technická v Praze, současný název České vysoké učení technické platí od roku 1920. Do působnosti ČVUT patří osm fakult, tři vysokoškolské ústavy, několik výzkumných center a další podpůrná zařízení.