1957 - B.K.- 10 Kčs - J.A.Komenský

- Stavy českých pamětních mincí po demonetizaci 2004

Jan Amos Komenský (28. března 1592 – 15. listopadu 1670) – český pedagog, teolog a spisovatel. Poslední biskup Jednoty bratrské.

Jan Amos se narodil na jižní Moravě v českobratrské rodině Martina Segeše Komenského jako nejmladší z pěti dětí. Přesné místo, kde přišel na svět, známo není a ani sám Komenský ho v dochovaných spisech neuváděl. Historikové jako nejpravděpodobnější považují Nivnici, ale nevylučují ani Uherský brod a obec Komňu, podle níž Komenský získal jméno.

Po smrti rodičů v roce 1604 žil u tety ve Strážnici, kde také začal navštěvovat školu. O čtyři roky později zahájil studium v latinském gymnáziu v Přerově a v roce 1611 nastoupil na vysokou školu v německém Herbornu. Jeho oblíbeným profesorem a vzorem se stal německý protestantský teolog a myslitel Johan Heinrich Alsted, jemuž Komenský pomáhal při vytváření obecné encyklopedie. V roce 1613 poprvé navštívil Amsterodam a poté absolvoval semestr na univerzitě v Heidelbergu, příštího roku se vrátil na Moravu do Přerova, kde působil na bratrské škole.

V roce 1616 byl Jan Amos Komenský vysvěcen na kazatele a odešel do Fulneku. Tam byl kazatelem Jednoty bratrské a duchovním správcem školy a sboru. Jako odpověď na zvyšující se tlak římskokatolické církve vůči evangelíkům, napsal v té době ostře polemický Retuňk proti Antikristu a svodům jeho. V něm odsuzuje papeže a jezuity jako vtělení antikrista. Ve Fulneku napsal též knížku Listové do nebe, která byla vytištěna tajně. V ní Komenský naznačuje své budoucí úsilí o spravedlivější uspořádání světa. Ve Fulneku se Jan Amos také seznámil se svojí první ženou Magdalénou Vizovskou.

Po bitvě na Bílé hoře odmítl konvertovat ke katolictví, musel proto opustit Fulnek a skrývat se na různých místech na Moravě i v Čechách. Město brzy vydrancovali španělští císařští žoldnéři, před nimiž Komenský svoje knihy ukryl na radnici. Vojáky sice zajímaly jiné statky než literatura, knihy však neunikly pozornosti katolických misionářů, kteří nechali veřejně spálit celou Komenského sesbíranou knihovnu, včetně jeho nedokončených spisů.

Smutné období v jeho životě ale nekončilo. V roce 1622 dorazil do Fulneku mor, který zahubil Komenského ženu a jeho dvě děti. Z té doby pocházejí spisy Truchlivý, Hlubina bezpečnosti a Labyrint světa a ráj srdce.
Od roku 1624 Jan Amos působil v Brandýse nad Orlicí, kde se podruhé oženil. Se ženou Marií Dorotou Cyrillovou, která stejně jako jeho první žena pocházela z Třebíče, měl tři dcery a jednoho syna.
V roce 1628 odchází Komenský i s rodinou definitivně do exilu. Nejprve se usadil v polském Lešně, které se stalo azylovým centrem členů Jednoty bratrské. Tam se stal biskupem a zakrátko též zástupcem rektora gymnázia. Komenský se hluboce zabýval myšlenkami na modernizaci a zkvalitnění výuky. V Lešně vznikla například jeho Česká didaktika a latinsky psaná Didactica magna. Jeho díla, jakým byla například kniha Brána jazyků otevřená, ho proslavila po celé nekatolické Evropě a brzy začaly přicházet nabídky z věhlasných univerzit. V roce 1641 přijal pozvání anglického parlamentu a vystoupil i před Královskou akademií věd. Tím odstartoval své putování po různých místech Evropy, na němž všude šířil své myšlenky.

Za švédského pobytu, kam odešel v roce 1642, vznikl spis Nejnovější metoda jazyků a část Obecné porady o nápravě věcí lidských. V roce 1648 se s těžce nemocnou manželkou vrátil do Lešna, kde téhož roku v létě zemřela. Už o rok později se v Toruni oženil potřetí. Jeho ženou se stala o více než třicet let mladší Jana Gajusová z Týna nad Vltavou. Když po ukončení třicetileté války nadobro zhasla naděje na návrat do vlasti, vytvořil spis Kšaft umírající matky jednoty bratrské.

V letech 1650 - 1654 působil v uherském Sárospataku, městě na severu dnešního Maďarska, kam ho pozval uherský kníže Zikmund Rákoczi. V tom období vznikly učebnice Svět v obrazech a Škola hrou. Po návratu do Lešna potkala Komenského další životní tragédie: za Polsko – švédské války shořely téměř všechny jeho rozpracované spisy a navíc přišel o veškerý majetek.

V roce 1656 odjel na pozvání svého přítele Louise de Geera do Amsterodamu, kde usilovně pokračoval v psaní. Dopisoval si s význačnými osobnostmi té doby, osobně se setkával s Rembrandtem van Rijnem. V Holandsku také vyšla velká část z úctyhodného Komenského díla (Opera didactica omnia, jednotlivé díly spisu Všenáprava a další), přesto mnoho spisů dokončit nestihl. Jan Amos Komenský zemřel 15. listopadu 1670, jeho ostatky byly uloženy v kostelíku v Naardenu. Jeho památník je pod ochranou Českého státu.