- Stavy českých pamětních mincí po demonetizaci 2004

Andrej Sládkovič (30. března 1820 – 20. dubna 1872) – slovenský básník, publicista a překladatel. Nejvýznamnější lyrik štúrovské generace. Andrej Sládkovič, původním jménem Andrej Braxatoris, se narodil ve městě Krupina. Tam také získal základní vzdělání, poté dva roky navštěvoval piaristické gymnázium.

V roce 1839 nastoupil na evangelické lyceum do Banské Štiavnice. V letech 1840 – 42 studoval na evangelickém lyceu v Prešpurku (Bratislavě) a posléze dva roky teologii na univerzitě v Halle. Po návratu domů působil jako rodinný vychovatel ve městě Rybáre. Od roku 1847, kdy byl vysvěcen za kněze, nastoupil na evangelickou faru v obci Hrochoť. Za sympatie k myšlenkám revoluce z roku 1848 se dostal do konfliktu s úřady a byl policejně vyšetřován. Od 12. května 1856 působil jako farář v Radvani nad Hronom, kde vydržel až do smrti.

Sládkovič se v roce 1861 zúčastnil vyhlášení Memoranda národa slovenského v Martině. Patřil také mezi zakladatele Matice slovenské: angažoval se v jejím literárním odboru.

Jeho první básně začaly vycházet v almanachu Nitra. Osobní zkušenost z nenaplněné lásky se odráží v rozsáhlé lyricko-epické skladbě Marína (1846), která patří k jeho nejznámějším, a také v zahraničí k nejvíce překládaným dílům. Další významná skladba Detvan, jejíž děj se odehrává ve 14. století, měla pozvednout národní uvědomění Slováků.
Sládkovič byl však také překladatelem a uznávaným publicistou a literárním kritikem. Zemřel po čtyřleté vážné nemoci v Radvani nad Hronem.