1979 - Proof - 100 Kčs - Ján Botto

- Stavy českých pamětních mincí po demonetizaci 2004

Ján Botto (27. ledna 1829 - 28. dubna 1881) – slovenský romantický básník z generace štúrovců. Autor baladického eposu Smrť Jánošíkova. Publikoval také pod pseudonymem Janko Maginhradský.

Ján Botto se narodil v zemědělské rodině v obci Vyšný Skálnik. V letech 1843 až 1847 studoval na evangelickém lyceu v Levoči. Tam se stal aktivním členem Jednoty mládeže slovenské a zapojoval se do různých národně-společenských akcí. V Levoči také začal publikovat, byť zatím jen v časopisech tamního lycea. Později přispíval do časopisů Sokol a Orol. Ve stejném roce, kdy ukončil lyceum, se přihlásil na polytechniku do Pešti, kde vystudoval zeměměřičství. Poté působil jako inženýr v Martině, Banské Štiavnici a v Banské Bystrici. Od roku 1870 se pak natrvalo usadil v Banské Štiavnici.

Ján Botto ve své poezii využíval malebné lidové slovesnosti, nechával se inspirovat slovenskou národní tvorbou, romanticky pojaté básně tak často získávaly vlastenecký podtext. Za vrchol jeho díla je považován baladický epos Smrť Jánošíkova. V něm zbojníkův osud nápadně koresponduje s náladami štúrovských aktivistů, zklamaných po neúspěšné revoluci. Báseň poprvé vyšla v almanachu Lipa v roce 1862.

Botto se také zabýval překlady prací slovanských autorů Alexeje Stěpanoviče Chomianského, Adama Mickiewicze i maďarského revolučního básníka Sándora Petöffiho.

V roce 1881 vyšla v Praze téměř všechna Bottova díla pod názvem Spevy Jána Bottu, jako první svazek Knihovny československé. Rok na to básník v Banské Štiavnici skonal.