ČASOPIS MINCE A BANKOVKY Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.
Československé svatováclavské dukáty Geneze slavné mince
Letos uplyne již devadesát let od doby, kdy spatřily světlo světa první československé svatováclavské dukáty.
Přesto, že se razily v mincovně v Kremnici, která byla po staletí proslulá ražbou uherských zlatých mincí,1 navázaly nové československé dukáty nikoli na uherské, ale na české dukátové ražby.
Na českých dukátových ražbách se od 15. do 17. století uplatňoval obraz českého zemského patrona sv. Václava. Na líci svatováclavských dukátů pak byl samozřejmě umístěn malý československý státní znak.2
Jak jsem již při jiné příležitosti na jiném místě uvedl,3 stal se svatý Václav již v raném středověku symbolem panovnického rodu Přemyslovců a českého státu. Se svatováclavskými motivy se na českých vládních ražbách setkáváme od prvních let 11. století až do počátku 17. století. Zatím nejmladší evidovanou vládní ražbou s postavou sv. Václava je pražský dukát císaře Matyáše nesoucí letopočet 1612.4 V 19. století se stal kult sv. Václava nosným tématem českého národního obrození a hrál velkou úlohu v emancipačních snahách českého národa i v době zápasu o samostatný stát. Je nesporné, že svatováclavská tradice velmi úzce souvisí s tradicí budování nezávislého svobodného státu. Není proto divu, že se ke svatováclavské tradici na počátku 20. století přihlásil i náš nově vznikající stát. Nově byla svatováclavská tématika oživena na jubilejních československých svatováclavských dukátech ražených v kremnické mincovně od roku 1923, tedy od roku, na který připadlo páté výročí vzniku republiky. Nejednalo se však o běžnou minci, ale o minci obchodní – tedy minci z drahého kovu vydávanou státem, která nemá určenu nominální hodnotu. Zatímco u běžné mince hraje její nominální hodnota nejdůležitější roli, u obchodní mince je rozhodující obsah drahého kovu. Podle něj potom má mince proměnlivou hodnotu na základě aktuálního kurzu vycházejícího z nabídky a poptávky. Takovéto novodobé dukátové ražby, naše i světové, jsou určeny pouze k zahraničnímu obchodu nebo plní funkci jako ražby tezaurační, reprezentační, sběratelské nebo pamětní.5
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013
Jak to tenkrát proběhlo Odpovídá Jaroslav Moravec z ČNB
Jak měnová odluka před dvaceti lety proběhla jsme se zeptali i jednoho z nejpovolanějších,
přímého účastníka – Jaroslava Moravce z odboru peněžního oběhu a ochrany platidel ČNB.
Jaký je váš pohled na celou reformu zpětně po 20 letech, co se povedlo?
Oddělení měny České republiky od bývalé měny československé, zvané měnová odluka či správněji rozluka, byl složitý systém právních, ekonomických a organizačních opatření. V oblasti hotovostního peněžního oběhu znamenala nejprve provizorní označení hodnotově rozhodující části oběživa způsobem osvědčujícím jejich platnost jen na území České republiky (z několika možných technických řešení byly zvoleny bankovkové kolky) a posléze přípravu nových bankovek a mincí samostatné České republiky, z nichž většina dosud obíhá.
Oddělení měny v roce 1993 se obešlo bez jakýchkoliv závažných problémů určitě díky kvalitní přípravě, v níž se tvůrci rozluky inspirovali i dokumenty Rašínovy měnové odluky v roce 1919. Ale zejména díky reakci veřejnosti, která se i přes nedobré zkušenosti s peněžními reformami v letech 1945 a 1953 chovala netypicky disciplinovaně, neuchýlila se k nákupům zboží a výběrům hotovostí. Obyvatelstvo se naopak předzásobilo hodnotami bankovek nepodléhajících okolkování a uložilo své hotovosti na bankovní účty, čímž několik dnů před oddělením měny pokleslo množství peněz v oběhu o více než polovinu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2013.
