Dukát nebo koruna česká? V r. 1993 hledala nově vzniklá Česká národní banka výtvarné motivy pro připravované oběžné mince. V soutěži o umělecké ztvárnění mince 1 Kč vynikl návrh akademického sochaře Vladimíra Oppla. Portrét svatého Václava v přilbici představuje mistrovské dílo vynikajícího autora.

Autorská práva k tomuto dechberoucímu návrhu nadčasové krásy získala Pražská mincovna, která jej zvolila jako ústření motiv pro novodobé svatováclavské dukáty (1 dukát a 2 dukát).

Sádrový model s alternativním designem pro 5 dukát připravil opět ak. soch. Vladimír Oppl

Legendární kníže Václav se stal zřejmě nejvyobrazovanější historickou postavou na českých mincích, medailích, ale například i pečetidlech. Jeho podobizna se začala pravidelně objevovat už na denárech z dob knížete Jaromíra (1004 – 1012). Jako jezdec na koni započal být Václav zobrazován za vlády Vladislava II. (1140–1172), později slávu světce šířily zlaté dukáty. Jezdecká podobizna svatého Václava, doplněná textem "Svatý Václave, nedej zahynout nám i budoucím," ostatně zdobí i současnou českou dvacetikorunu.

Ke znovuoživení svatováclavského kultu u nás došlo brzy po rozpadu rakousko-uherské monarchie a vzniku Československé republiky. Prvorepublikové Svatováclavské dukáty byly první zlaté mince Československa. Jednalo se o obchodní mince, které stejně jako medaile neměly stanovenu nominální hodnotu. Vydání prvního svatováclavského dukátu se setkalo s velkým zájmem československé veřejnosti a jen těch nejmenších, jednodukátů, bylo v letech 1923-1939 prodáno na čtyři sta tisíc. V období ohraničeném lety 1929 - 1939 byla ražba rozšířena i o větší pěti a desetidukáty. Tyto ražby získaly oblibu po celém světě, a tak není divu, že se svatováclavské dukáty razily pro účely mezinárodního obchodu i v roce 1951 a dodnes jsou vysoce ceněny.

U příležitosti zahájení ražby těchto dukátů roku 1923 bylo vydáno i tisíc dukátů reliéfně číslovaných v mincovní ploše. Říká se jim jubilejní dukáty.