Dukáty České Republiky.

650. VÝROČÍ VYSVĚCENÍ KAPLE SVATÉHO VÁCLAVA
Pamětní mince 200 Kč 2017 V

Pátou pamětní stříbrnou mincí nominální hodnoty 200 Kč roku 2017 je mince k 650. výročí vysvěcení kaple svatého Václava v katedrále svatého Víta v Praze, kterou vydala Česká národní banka 29. listopadu 2017 na základě vyhlášky č. 377/2017 Sb.

Tři roky po smrti knížete Václava nechal kníže Boleslav přenést jeho ostatky ze Staré Boleslavi do rotundy svatého Víta na Pražském hradě. Od té doby se místo Václavova hrobu nezměnilo, i když se měnily stavby nad ním – rotunda, po ní trojlodní bazilika a nakonec gotická katedrála svatého Víta. Jako relik viářová skříň byla nad Václavovým hrobem vystavěna v rámci katedrály kaple svatého Václava a způsob její integrace do stavby naznačuje, že byla stavěna v určitém předstihu. Kaple je dí lem huti Petra Parléře, i když není v yloučen vliv Parléřova předchůdce při stavbě katedrály Matyáše z Arrasu a samotného krále Karla IV. Za jeho přítomnosti byla také kaple v roce 1367 slavnostně vysvěcena. V bohaté sochařské a malířské výzdobě spočívají ostatk y svatého Václava, patrona české země. Kaple svatého Václava v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha v Praze je nejv ýznamnější částí nejen samotné katedrály, ale i celého Pražského hradu.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2018.

JAK SE DĚLÁ MINCOVNA (23) Ražba medailí ke vstupu ČR do NATO a EU
Historická spojení mincoven a panovnických rodů není náhoda.

Vladař bez ražeb peněz nemůže spravovat svoji zemi bez úředníků, natož pak bez vojska. Takové vládnutí něco stojí, a tak není divu, že historie vladařů a ražby peněz spolu úzce souvisejí. Přestože jablonecká mincovna není státní institucí o dění kolem se musí intenzívně starat, neboť kde hledat náměty pro svoji emisní činnost než v nových politických událostech, které uspořádání společnosti v porevolučních dobách, na přelomu 20. a 21. století, přineslo.

Kolo dějin se nápadně otočilo. Orientace na východ ztratila své hybné síly. Instituce a organizace, kterými se sovětský blok řídil rychle zanikly. Nově vzniklá Česká republika po 1. lednu 1993 nemohla zůstat někde uprostřed dvou bývalých světových bloků. Noví političtí vůdcové si byli vědomi, že na západ od našich hranic existují funkční demokracie, které spolupracují v novém ekonomicko-politickém smluvním celku, pod názvem „Evropská unie“. Prozíravý politik, předseda vlády Václav Klaus, dne 17. ledna 1996 podepsal žádost o přípravě vstupu ČR do EU. Bouřlivé události v bývalé Jugoslávii si žádaly rychlé řešení. Vždyť se v Evropě znovu válčilo. V krizi zmítané Rusko po rozpadu Sovětského svazu nebylo schopno zasáhnout. Severoatlantická aliance urychleně hledala spojence pro řešení krvavého konfliktu, o kterém nikdo netušil, jak skončí a kam se může dál rozšířit. Zájem o vstup do této aliance byl pro nově vzniklé demokracie v Polsku, Maďarsku a České republice nutností. Tyto tři země, dne 12. března 1999, podpisy svých ministrů zahraničních věcí v americkém Independente, se staly novými členy vojenského paktu NATO.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2015.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU