Dukát nebo koruna česká? V r. 1993 hledala nově vzniklá Česká národní banka výtvarné motivy pro připravované oběžné mince. V soutěži o umělecké ztvárnění mince 1 Kč vynikl návrh akademického sochaře Vladimíra Oppla. Portrét svatého Václava v přilbici představuje mistrovské dílo vynikajícího autora.

Autorská práva k tomuto dechberoucímu návrhu nadčasové krásy získala Pražská mincovna, která jej zvolila jako ústření motiv pro novodobé svatováclavské dukáty.

Sádrový model pro tuto jedinečnou ražbu připravil ak. soch. Vladimír Oppl

Vladimír Oppl (* 19. ledna 1953, Ústí nad Labem) je český akademický sochař a medailér. K jeho nejznámějším realizovaným návrhům patří Řád Tomáše Garrigua Masaryka, český oběžný padesátihaléř nebo česká oběžná dvacetikoruna. V roce 1996 vytvořil žulového lva pod sochou Jana Žižky na Vítkově. Je též autorem pamětní mince Nové Město pražské ze sady Karel IV., která byla na přelomu tisíciletí oceněna jako nejkrásnější zlatá mince světa.

Vladimír Oppl je autorem nejen nejkrásnější české mince, ale i největší české mince a rovněž největší české medaile. Jejich design vytvořil na zakázku ČNB a Pražské mincovny a.s.

Legendární kníže Václav se stal zřejmě nejvyobrazovanější historickou postavou na českých mincích, medailích, ale například i pečetidlech. Jeho podobizna se začala pravidelně objevovat už na denárech z dob knížete Jaromíra (1004 – 1012). Jako jezdec na koni započal být Václav zobrazován za vlády Vladislava II. (1140–1172), později slávu světce šířily zlaté dukáty. Jezdecká podobizna svatého Václava, doplněná textem "Svatý Václave, nedej zahynout nám i budoucím," ostatně zdobí i současnou českou dvacetikorunu.

Ke znovuoživení svatováclavského kultu u nás došlo brzy po rozpadu rakousko-uherské monarchie a vzniku Československé republiky. Prvorepublikové Svatováclavské dukáty byly první zlaté mince Československa. Jednalo se o obchodní mince, které stejně jako medaile neměly stanovenu nominální hodnotu. Vydání prvního svatováclavského dukátu se setkalo s velkým zájmem československé veřejnosti a jen těch nejmenších, jednodukátů, bylo v letech 1923-1939 prodáno na čtyři sta tisíc. V období ohraničeném lety 1929 - 1939 byla ražba rozšířena i o větší pěti a desetidukáty. Tyto ražby získaly oblibu po celém světě, a tak není divu, že se svatováclavské dukáty razily pro účely mezinárodního obchodu i v roce 1951 a dodnes jsou vysoce ceněny.

U příležitosti zahájení ražby těchto dukátů roku 1923 bylo vydáno i tisíc dukátů reliéfně číslovaných v mincovní ploše. Říká se jim jubilejní dukáty.

Zavraždění sv. Václava
Anton Petter, 1844

Svatováclavská tradice se stává také důstojnou součástí tradic, které hrály velkou úlohu v národním obrození a emancipačních snahách českého národa v 19. století i v době zápasu o samostatný stát. Svatováclavská tradice měla velký význam spolu s tradicí cyrilometodějskou ve své slovanské interpretaci v českém a později československém zahraničním vojsku za prvé světové války zejména na Rusi, právě tak jako tradice husitská.

Na tradici těchto dukátů navazují i současné ražby. Předlohu novodobých svatováclavských dukátů z produkce Pražské mincovny a.s. vytvořil akademický sochař a medailér Vladimír Oppl. Zajímavostí je, že prvotní návrh lícní strany z roku 1993 byl původně určen pro českou oběžnou korunovou minci. "Líc zobrazuje profil svatého Václava v přilbici, oproti návrhu z roku 1993 je nově doplněn o dvojité písmeno W", říká autor Vladimír Oppl.