AKTUALIZUJTE STRÁNKU: Stiskem kláves F5 obnovíte plný obsah této stránky.
Zlato Aukce

Aukce #02484 - 1985 - B.K. - 100 Kčs - Petr Brandl

AUKCE

Číslo aukce: #  02484  
Zahájení aukce: 02.04.2013  
Aukce končí:
 
15.04.2013
 
 
Vyvolávací cena: 200,00 Kč  
Dosažená cena: 201,00 Kč
(Nick44621)

 
Cílová cena (kup teď): 400,00 Kč  
Minimální příhoz : 1,00 Kč  
Minimální nabídka : 202,00 Kč  
Příhozů: 1  
TATO AUKCE JE UKONČENA!



POPIS

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 100 Kčs
Autor: akademický sochař Vladimír Oppl

průměr: 29 mm
hmotnost: 9 g
ryzost: 500/1000 Ag

provedení Proof - 4000 ks
Pouze v sadě mincí


VÍTE, ŽE:

Dukáty číslované v reliéfu mají největší hodnotu. Nejsou číslovány ručně na hranu jak je zvykem, ale každé unikátní číslo dukátu je součástí razidla! Během ražby se tak vytváří unikátní neopakovatelný reliéfní vzor čísla, keré se nedá dodatečně upravovat. Reliéfní číslo je v zásadě sofistikovaným bezpečnostním prvkem.


ČASTO HLEDÁTE
mince a medaile z oblasti, která vás osobně zajímá. Možná vaši pozornost zaujmou právě tato témata:

Pat a Mat
ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

42 KREJCAR Z ROKU 1623 Kiprová mince císaře Ferdinanda II.

Celá doba vlády Ferdinanda II. (1619-1637) byla poznamenána událostmi třicetileté války a to se samozřejmě odrazilo i v intenzivní mincovní produkci.

Ražby císaře Ferdinanda II. proto jsou a pravděpodobně ještě dlouhou dobu budou zdrojem nových poznatků, zejména v oblasti typologie habsburských ražeb první poloviny 17. století.

Po porážce Českých stavů v roce 1620 došlo v zemích Koruny české k výrazným politickým a společenským změnám. Konfiskace majetku tehdy postihla jak šlechtu, tak měšťany, prostě všechny, kdož podpořili stavovské povstání a krále Fridricha Falckého.1 Hlavním úkolem konfiskací bylo upevnění císařské moci za pomoci katolické šlechty a především naplnění státní pokladny trpící neustálým nedostatkem peněz. Počátkem roku 1622 vzniklo v Čechách patnáctičlenné mincovní konsorcium (mincovní rada).2 Díky půjčce šest miliónů zlatých udělil císař Ferdinand II. tomuto konsorciu výhradní právo razit mince v zemích Koruny české a Dolních Rakousech. K tomu získalo konsorcium výhradní právo na nákup veškerého stříbra a právo na výkup všech kvalitních stříbrných mincí, nacházejících se na území výše zmíněných zemí, za předem stanovené ceny. Podmínky smlouvy s císařem byly výhodné hlavně pro mincovní konsorcium. Zpočátku byl hlavní zisk konsorcia tvořen z rozdílu mezi nákupní cenou surového stříbra a hodnotou vyražených mincí.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2017.



Žichlický nález Nový rozbor pražských grošů Karla IV.

V Žichlicích1 – již zaniklé osadě která se nacházela východně od Teplic, byla na jaře roku 1950 objevena při srovnávání dvora u domu čp. 9 hliněná nádobka s pražskými groši ze 14. století.

Zásluhou pana J. Pěčka dlouholetého předsedy pobočky Numismatické společnosti čsl. v Teplicích se podařilo zachytit celkem 285 celých a 5 zlomků mincí Jana Lucemburského, Karla IV. a Václava IV., které byly předány ke zpracování do numismatického oddělení Národního muzea v Praze2. Z nádobky byl zachráněn pouze jediný střep o velikosti 37 x 30 mm, který pochází patrně z místa největší baňatosti (břicha).

Žichlický grošový nález byl zpracován a publikován Pavlem Radoměrským3. Jeho práci ztěžovala hlavně špatná čitelnost pražských grošů pro tento úsek českého mincovnictví typická, s „nedbalou“ mělkou ražbou nebo ražbou na nerovných střížcích, což pravděpodobně urychlilo i proces jejich otěru oběhem. Samostatné chronologie Janových, Karlových ani Václavových grošů v době rozboru tohoto nálezu ještě nebyly známy a proto nálezové mince P. Radoměrský určoval podle základního díla Josefa Smolíka4. Jednotlivé typy pražských grošů žichlického nálezu ale také porovnal s groši objevenými v depotu podobného charakteru, z Kamenu u Tábora5. Těžištěm žichlického nálezu byly pražské groše Václava IV. (1378-1419). Hlavně z nepřítomnosti Václavových grošů se značkou „čtyřlistý kvítek“, která byla zastoupena několika kusy v nálezu z Kamene a dalších aspektů usoudil na uložení žichlického pokladu do země ještě za života Václava IV. Bylo by jistě přínosné zabývat se také novým rozborem Václavových grošů, který nám v současnosti umožňuje chronologie Jiřího Hány6.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2011

VÍCE O ČASOPISU DALŠÍ ČLÁNKY
NEAKTIVNÍ COOKIES Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.
©2003-2024 Zlaté mince - Numismatika. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování textů a fotografií je bez písemného souhlasu zakázáno.

RESPEKTUJEME VAŠE SOUKROMÍ.

Tyto stránky upravujeme pro vaše individuální požadavky pomocí cookies. Jsou bezpečné, bezplatné a umožňují nám 'ladit' tyto stránky a nabízet ve slevě zboží dle vašich osobních preferencí. K jejich použití je vyžadován váš souhlas. Více podrobností se dozvíte na stránce cookies ...