Zlato Aukce

Aukce #05429 - 200 Kč 2001 250. výročí úmrtí Kiliána Ignáce Dientzenhofera

AUKCE

Číslo aukce: #  05429  
Zahájení aukce: 29.09.2015  
Aukce končí:
 
12.10.2015
 
 
Vyvolávací cena: 2700,00 Kč  
Dosažená cena: 2700,00 Kč  
Cílová cena (kup teď): 3000,00 Kč  
Minimální příhoz : 1,00 Kč  
Minimální nabídka : 2700,00 Kč  
Příhozů: 0  
TATO AUKCE JE UKONČENA!



POPIS

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 200 Kč
Autor: Petr Pyciak v Ražba: Česká mincovna a.s.
Emitent: Česká národní banka - ČNB

průměr: 31 mm, síla: 2.5 mm
hmotnost: 13 g
ryzost: 900/1000 Ag, 100/1000 Cu
hrana proof: hladká, s vlysem ““ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0,900 * 13 g *““
hrana b.k.: vroubkovaná
provedení proof - 3700 ks
provedení b.k. - 17000 ks


STAV

Provedení proof.


VÍTE, ŽE:

Moravské dukáty - to jsou stříbrné ražby s moravskými motivy ražené v troyské unci 1 Oz. Investiční medaile z ryzího zlata a stříbra jsou prodávány jako investiční instrument. Jsou raženy z drahých kovů, mají uměleckou hodnotu a jejich náklad je omezený. Prohlédněte si medaile s moravskými motivy.


PŘÍHOZY V AUKCI #05429

Na tuto aukci zatím není přihazováno



STARŠÍ DRAŽBY TÉTO POLOŽKY

Dražba # Ukončena  Vyvolávací cena Dosažená cena
5911  14.03.2016  2700 Kč 2701 Kč
5845  01.03.2016  2700 Kč 2701 Kč
5554  23.11.2015  1700 Kč 1702 Kč
5461  26.10.2015  1700 Kč 1703 Kč
4397  24.11.2014  2300 Kč 2301 Kč
4142  07.07.2014  2300 Kč 2303 Kč
3956  28.04.2014  2200 Kč 2202 Kč
3519  11.11.2013  2100 Kč 2101 Kč
935  12.12.2011  2800 Kč 2851 Kč
238  16.12.2010  1400 Kč 3000 Kč
109  25.11.2010  1400 Kč 1600 Kč




ČASTO HLEDÁTE
mince a medaile z oblasti, která vás osobně zajímá. Možná vaši pozornost zaujmou právě tato témata:

zlato stříbro
ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

STŘÍBRNÁ PLAKETA

k otevření velvyslanectví USA v Jeruzalémě

Nedávno, 14. května uběhlo sedmdesát let od založení Státu Izrael. (Podle židovského kalendáře to bylo 5. ijaru roku 5708, což letos dle gregoriánského kalendáře připadlo na 20. duben).

Prohlášení nezávislosti Izraele předcházela rezoluce č. 181 přijatá 29. listopadu 1947 Valným shromážděním OSN o rozdělení Britské mandátní Palestiny na dva státy – na arabský a židovsk ý. Jeruzalém měl mít zvláštní status, tzv. corpus separatum. Město mělo bý t pod mezinárodní správou a nemělo bý t součástí ani jednoho z budoucích států. Tuto rezoluci přijala většina zemí sdružených tehdy v OSN a přijala ji i židovská reprezentace mandátní Palestiny. Všechny arabské a muslimské země, včetně arabské palestinské reprezentace, rezoluci odmítly. Podle plánu se měl Tel Aviv stát hlavním městem budoucího židovského státu. Den po v yhlášení nezávislosti Izraele, tedy 15. května 1948 byl tento napaden čt yřmi armádami sousedních arabských států a Iráku. Začala první izraelsko-arabská válka čili válka za nezávislost. V průběhu bojů vojska Arabské legie (budoucí jordánská armáda) obsadila celý Východní Jeruzalém, tj. Staré Město s Židovskou čtvrtí. Její obyvatelé, kteří ji bránili, byli nuceni nakonec uprchnout a mnozí padli do arabského zajetí.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2018.



Heraldika na mincích a medailích (1) Zrození heraldiky na bitevním poli

Už odedávna se na mincích a medailích uplatňovaly erby. Jejich reliéfy skrývají historické příběhy a jsou často také miniaturními uměleckými díly.

Cestu do tohoto magického světa nám umožní paralelní využívání poznatků z obecných dějin, heraldiky, numismatiky a dějin umění.

Saracéni zmizeli za obzorem a bylo po boji. Velitel křižáckého oddílu přehlédl bojiště a musel souhlasit se svým zástupcem. Na jejich straně bylo opravdu méně padlých než jindy. Tentokrát se nestalo, že v zápalu boje a při zhoršené viditelnosti, bojovali křižáci omylem jeden s druhým. Ta znamení namalovaná na štítech se opravdu osvědčila.
Scéna, kterou jsme si evokovali, se mohla odehrát někdy v průběhu druhé křížové výpravy v letech 1148–1149. Nejspíš právě na ní, z ryze praktické potřeby rozlišit, si začali křesťanští rytíři malovat na štíty jednoduchá a výrazná znamení. Někteří západoevropští baroni si tenhle zvyk možná přivezli už ze své domoviny. Naplno se však rozvinul až v boji s „nevěřícími“. Symbolické obrazy na štítech přitom nepředstavovaly nějakou novinku. Byly známy už dávno a měly různé poslání. Od dekorace, přes snahu dezorientovat a zastrašit protivníka, až po symbolické zajištění podpory vyšších sil. Něco z toho sdíleli i křižáci, ale hlavní motivace byla jiná. Stálé zlepšování zbroje vyvinulo novou konstrukci přilby, která zcela kryla hlavu. Bojovník v kompletní zbroji se tak stal anonymním a potřeba rozlišit v boji spojence od nepřítele byla náhle životně důležitá.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.

VÍCE O ČASOPISU DALŠÍ ČLÁNKY
NEAKTIVNÍ COOKIES Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.
©2003-2024 Zlaté mince - Numismatika. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování textů a fotografií je bez písemného souhlasu zakázáno.

RESPEKTUJEME VAŠE SOUKROMÍ.

Tyto stránky upravujeme pro vaše individuální požadavky pomocí cookies. Jsou bezpečné, bezplatné a umožňují nám 'ladit' tyto stránky a nabízet ve slevě zboží dle vašich osobních preferencí. K jejich použití je vyžadován váš souhlas. Více podrobností se dozvíte na stránce cookies ...