Aukce #00510 - 2002 - b.k.

Aukce #00510 - 2002 - b.k. - M. Aleš

POLOŽKA
2002 - b.k. - M. Aleš

AUKCE

Číslo aukce:	# 00510
Zahájení aukce:	07.03.2011
Aukce končí:	21.03.2011
Vyvolávací cena:	274,00 Kč
Dosažená cena:	474,00 Kč (wacht 47)
Cílová cena (kup teď):	550,00 Kč
Minimální příhoz :	50,00 Kč
Minimální nabídka :	524,00 Kč
Příhozů:	4

TATO AUKCE JE UKONČENA!

POPIS

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 200 Kč
Autoři Petr Pyciak, Luboš Charvát
Ražba: Česká mincovna a.s.
Emitent: Česká národní banka - ČNB

průměr: 31 mm
hmotnost: 13 g, síla: 2.2 mm
ryzost: 900/1000 Ag, 100/1000 Cu
hrana proof: hladká, s vlysem ““ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0,900 * 13 g *““
hrana b.k.: vroubkovaná
provedení Proof - limit 5000 ks
provedení b.k. - limit 15000 ks

STAV

Bez certifikátu.

VÍTE, ŽE:

Pečujte o svou sbírku mincí. U nás si jistě vyberete alba na mince různých velikostí, různých provedení a typů. Podívejte se na široký výběr alb z naší nabídky.

PŘÍHOZY V AUKCI #00510

Zákazník	Zadání limitu	Dosažená cena
wacht 47	21.03.2011	474,00 Kč
Nick74565	14.03.2011	424,00 Kč
Vlaben	08.03.2011	374,00 Kč
repkins	07.03.2011	324,00 Kč

STARŠÍ DRAŽBY TÉTO POLOŽKY

Dražba #	Ukončena	Vyvolávací cena	Dosažená cena
3884	31.03.2014	450 Kč	455 Kč
3280	16.09.2013	610 Kč	616 Kč
2661	13.05.2013	600 Kč	601 Kč
2460	15.04.2013	400 Kč	401 Kč
2411	15.04.2013	350 Kč	407 Kč
2104	04.02.2013	500 Kč	501 Kč
595	02.05.2011	374 Kč	474 Kč
510	21.03.2011	274 Kč	474 Kč

ČASTO HLEDÁTE
mince a medaile z oblasti, která vás osobně zajímá. Možná vaši pozornost zaujmou právě tato témata:

Karel IV. T. G. Masaryk Svatý Václav český lev moravská orlice

Mančukuo L outkový stát a jeho oběživo

Toto krátké pojednání vzniklo při mém studiu historie japonské Kwantungské armády a bojů na severní hranici se Sovětským svazem.

Na historii Mančukua jako loutkového státu mě překvapila skutečnost, že stát nevznikl jako důsledek přímé japonské války proti Čínské republice, ale podstatně dříve.

Po první světové válce a ještě dříve po prohrané rusko-japonské válce v roce 1905 došlo k tomu, že východní nárazníková část Číny při korejské a nové ruské hranici se od roku 1905 stala přímo ideální surovinovou základnou imperiálního Japonska. To vyvrcholilo v roca 1931 přímým obsazením celého území Kwantungskou armádou, která vyhlásila dne 9. března 1931 toto území jako samostatný stát Mančukuo pod vojenskou správou. Protože Japonsko bylo tehdy ještě členem společnosti národů, považovalo císařské vedení za nutné nastalou situaci legalizovat. Proto byla do vnitřní Číny vyslána delegace, která přesvědčila bývalého čínského císaře Pchu-I, aby se stal formálním vladařem tohoto území. Republikánské vládě v Číně to v zásadě nevadilo, protože byla zmítána vnitřními rozpory, občanskou válkou a jinými problémy. Na osobní doporučení předsedy japonské vlády Tanaky a císaře Hirohita bylo excísaři slíbeno zřízení císařství. Byl převezen lodí do Mančukua, dostal spolehlivý japonský doprovod pod velením kapitána Itakiho, který plnil poslání a úkoly dané mu japonskou vládou. Pchu-I byl po příjezdu na své budoucí území nemile překvapen sdělením, že je jmenován nikoliv císařem, ale pouhým správcem Mančukua. Jako správce s blokovaným pohybem dostal možnost jen částečně řídit svůj nový stát a teprve po oficiálním podřízení se japonskému císaři a po setkání s ním bylo v roce 1934 vyhlášeno císařství, které formálně existovalo až do roku 1945.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2011.

Povodně v Praze Numismatická vzpomínka na velkou vodu před více než sto lety

Letošní povodně v Čechách, kdy v prvních červnových dnech vystoupily z břehů prakticky všechny velké české řeky se svými přítoky, vyvolaly nejen vzpomínky na katastrofální průběh povodně v roce 2002, ale i na řadu dalších ničivých záplav.

Letošní povodně v Čechách, kdy v prvních červnových dnech vystoupily z břehů prakticky všechny velké české řeky se svými přítoky1 a zejména hrozba rozsáhlých záplav v Praze a na dolním toku Labe, vyvolaly nejen vzpomínky na katastrofální průběh povodně v roce 2002, ale i na řadu dalších ničivých záplav.

ZPovodně jsou na českém území zaznamenány od začátku 12. století. Podle záznamů se extrémní povodně vyskytly v Čechách v letech 1118 (září), 1180 (?), 1272 (březen), 1342 (leden a únor), 1359 (září), 1432 (březen a červenec), 1481 (červen), 1496 (leden), 1501 (srpen), 1598 (březen a srpen), 1784 (únor), 1845 (březen), 1862 (únor), 1872 (květen), 1890 (září), 1940 (únor), 2002 (srpen). V roce 1342 strhla voda v Praze kamenný Juditin most postavený ve druhé polovině 12. století, roku 1359 zničila provizorní dřevěný most a vážně poškodila rozestavěný nový kamenný.2 V letech 1496 a 1784 poškodila Karlův most, nejhůře ovšem roku 1890.
Před rokem 2002 byla největší letní povodeň způsobená pouze srážkami právě v září 1890.3 Silně pršelo celé jaro a léto nebylo výjimkou. „Hospodáři léta tak mokrého nepamatují,“ psalo se v knize Povodeň v Čechách roku 1890. „Nebesa chrlila napořád spousty vod, silnice a železnice tu a tam stávaly se nesjízdnými, mnohé hráze železniční protrhány a jízda zastavena.“ Koncem léta se hnala na Prahu povodňová vlna. 3. září 1890 okolo čtvrté hodiny ranní se nad Prahou rozlehly poplašné výstřely z děla a oznámily, že nastává povodeň - jedna z historicky největších záplav ve městě, při které byl po sto letech znovu pobořen Karlův most. Vltava v Praze kulminovala 4. září mezi 20. a 22. hodinou večer s průtokem 3975 m3/s.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013

VÍCE O ČASOPISU DALŠÍ ČLÁNKY