Aukce #03523 - 2002 - Proof - Jiří z Poděbrad

POLOŽKA
2002 - Proof - Jiří z Poděbrad

AUKCE

Číslo aukce:	# 03523
Zahájení aukce:	29.10.2013
Aukce končí:	11.11.2013
Vyvolávací cena:	3100,00 Kč
Dosažená cena:	3100,00 Kč
Cílová cena (kup teď):	4000,00 Kč
Minimální příhoz :	1,00 Kč
Minimální nabídka :	3100,00 Kč
Příhozů:	0

TATO AUKCE JE UKONČENA!

POPIS

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 200 Kč
Autor: ak. soch. Michal Vitanovský
Ražba: Česká mincovna a.s.
Emitent: Česká národní banka - ČNB

průměr: 31 mm, síla: 2.3 mm
hmotnost: 13 g
ryzost: 900/1000 Ag 100/1000 Cu
hrana proof: hladká, s vlysem ““ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0,900 * 13 g *““
hrana b.k.: vroubkovaná
provedení proof - limit 4200 ks
provedení b.k. - limit 16000 ks

STAV

Na certifikátu tužkou přeškrtnuta běžná kvalita.

VÍTE, ŽE:

Zlato a stříbro jako suvenýr z Prahy. Pragensia jsou materiály pojednávající o Praze, její historii a současnosti. Dukáty s pražskými motivy jsou oblíbeným dárkem. Připomínají Prahu návštěvám i vašim obchodním partnerům. Jsou hodnotné a dobře se s nimi cestuje.

ČASTO HLEDÁTE
mince a medaile z oblasti, která vás osobně zajímá. Možná vaši pozornost zaujmou právě tato témata:

Česká mincovna Mincovna

BANKOVKY V TEPLICÍCH Pozvánka na výstavu

Numismatické výstavy jsou u nás relativně ojedinělou událostí a o těch ryze notafilistických to platí dvojnásob.

Proto když teplické muzeum začalo připravovat výstavu československých bankovek, nemohl u toho chybět ani náš časopis.

Teplické muzeum je známé nejen rozsáhlou sbírkou porcelánu a minerálů, ale také svým numismatickým kabinetem. Ve zdejší malé expozici jsou k nahlédnutí mince od keltského osídlení po vznik Československa. Muzeum dlouhodobě spolupracuje s místní pobočkou České numismatické společnosti, která zde má i svůj přednáškový sál. Na jaro letošního roku poté muzeum pod záštitou PhDr. Lucie Kursové a Mgr. Viktora Kellera připravilo v součinnosti s třemi místními sběrateli výstavu československých papírových platidel.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2016.

HERALDIKA NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (12) Zednáři – bratrstvo humanistů nebo zlovolná sekta?

Barokní katolicizmus byl v druhé polovině 18. století už za zenitem, jeho pozice ve společnosti však byla i nadále silná.

Zároveň se ale ve vyšších kruzích šířily sympatie k novému duchovnímu bratrstvu zvanému svobodní zednáři. Církev to sledovala se vzrůstající nelibostí. Do tajemného společenství, mezi jehož obecně deklarovanými cíli bylo zejména mravní a intelektuální povznesení lidstva, se totiž hlásili nejen úředníci, vojáci a aristokrati, ale i řada kněží.

Jednoho večera roku 1762 vyšel Jan Adolf hrabě Kounic na nádvoří malostranského paláce, který před několika měsíci koupil. Nastoupil do kočáru a zanedlouho již vcházel do slavnostně osvětleného sálu jiného pražského paláce. To už ale nebyl hrabětem Kounicem. Dveřník ho ohlásil jako „Rytíře stříbrné koruny“. A protože jeho spolubratři už čekali jen na něj, mohla ceremonie zednářské lóže započít. Velká francouzská revoluce nebyla jen výbuchem hněvu té části společnosti, která neměla co ztratit. Starý společenský model narušovali po předcházející dlouhá desetiletí sami členové privilegovaných vrstev. Pevná barokní koalice aristokracie a vysokého kléru dokázala dlouho udržovat status quo. Její mladší členy však tradiční hodnoty přestávaly lákat. Zednářství se pro ně stalo alternativou a časem dokonce módou. Působilo přitažlivě na všech úrovních a členem lóže se proto mohl stát jak neznámý provinciální úředník, tak František Štěpán Lotrinský, manžel Marie Terezie.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2016.

VÍCE O ČASOPISU DALŠÍ ČLÁNKY