Izrael vydává mince věnované pražským památkám.
Izrealská mincovna razí pro sběratele sadu oběhových mincí Nový šekel doplněnou o speciální mincí v nominální hodnotě 1/2 shekel s motivem pražské hannuka lampy z 18. století.
Nagev - Izrealská mincovna razí pro sběratele sadu oběhových mincí Nový šekel doplněnou o speciální mincí v nominální hodnotě 1/2 shekel s motivem pražské hannuka lampy z 18. století.
Přebal této sady mincí je věnován Praze. Židovské město pražské, založeno v místech mezi Karlovým mostem a Staroměstským náměstím bylo dříve nejvýznamnější židovskou obcí v českých zemích. Postupem let se původní osada vyvinula v Židovské město s vlastní samosprávou a soudnictvím. Dnes se tato část města nazývá Josefov. Mimořádný význam obce spočíval vedle její početnosti a kulturního i hospodářského bohatství také v tom, že až do poloviny 17. století zastupovala ve vztahu k panovníkovi a zemským úřadům všechny ostatní židovské obyvatele Čech. Přestože museli být pražští Židé uzavřeni v ghettu, omezit svůj kontakt s křesťany jen na obchod a označit své šaty znamením, prosperovali a přitahoval mnoho přistěhovalců z celé Evropy. Židovské město pražské se tak svého času stalo největším židovským sídlištěm v Evropě. Ekonomickým a kulturním centrem. Pražští Židé za to vděčili zejména českým panovníkům, kteří jim za výhodné půjčky poskytovali řadu privilegií a ochranu. Svědectvím vysokého postavení obce byla stavba Staronové synagogy v poslední třetině 13. stol., kterou provedli kameníci královské huti.
Zlatým věkem pražského židovského ghetta bylo období panování Rudolfa II. na přelomu 16. a 17.století. Vrátil se zde hospodářský a kulturní rozkvět, byla mu potvrzena židovská privilegia. Několikanásobně vzrostl počet obyvatel a hodně se stavělo. V té době byly postaveny synagogy Maiselova, Pinkasova a Vysoká. Také radnice a mnoho dalších soukromých i veřejných budov. Rozvíjely se služby a řemesla. V Praze působily známé talmudistické školy, vznikala tu význačná literární a vědecká díla, pracovaly tu hebrejské tiskárny. S tímto obdobím je spjata řada osobností židovské kultury a vědy, mj. kronikář David Gans, rabbi Jehuda Livi ben Becalel, zvaný Löw, známý jako stvořitel legendárního Golema, dvorní Žid a finančník Rudolfa II., nejbohatší muž Prahy, mecenáš a stavitel ghetta Mordechaj Maisl, astronom Josef Šelomo Delmediga a Jakob Baševi, který byl povýšen jako první Žid v habsburské monarchii do šlechtického stavu. Všichni jsou pohřbeni na Starém židovském hřbitově. Silné a lidnaté ghetto se stalo hlavním městem diaspory a nazývalo se Em be Jisrael.
Sada izraelských oběhových mincí věnovaných Praze je vydávána v mimořádně nízkém nákladu pouhých 1800 ks. Mince byly vydány v roce 2008.
Od antiky po první republiku
Zajímavá aukce
Jarní sezóna numismatických aukcí je v plném proudu a sběratelé jistě zaměří svůj zrak i na v pořadí již 8. aukci společnosti Macho & Chlapovič. V nabídce tohoto aukčního domu naleznete 560 zajímavých mincí, korunovačních a holdovacích medailí nejen uherských, ale i těch spjatých s našim územím. A také několik bankovek.
Sběratele keltských mincí jistě osloví položka #2 bratislavská hexadrachma, typ NONNOS s v y volávací cenou 3000 €. Aukce již tradičně nabídne širokou nabídku uherských středověkých nejen dukátov ých ražeb Karla Roberta, Zikmunda Lucemburského, Ladislava Pohrobka, Gabriela Bethlena, Juraje II. Rakocziho a Michala I. Apafiho. Zde stojí za v ypíchnutí tolarová ražba 1622 z kremnické mincovny, který naleznete pod číslem 48, je jedinečný nejen svou mírou v ýskytu, ale i jedinečnou zachovalostí. Druhá mince v pořadí, kterou nemůžeme opomenout je nagbaňský 5dukát Michala I. Apáfiho (#51). Tato ražba se nenachází ani ve velkých sbírkách Nemzeti muzea. Naleznete tam alespoň jeho tolarový odražek. Vy volávací cena startuje na 15 000 €. Aukce pokračuje habsburskými ražbami Ferdinanda I., Maxmiliána II., velmi oblíbeným Rudolfem II., mezi nimiž naleznete nejen kremnické ražby, ale i celou řadu těch českých.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2015.
ZLATÉ MINCE .CZ