Mince se vydává ve
dvojím provedení ražby. V klasickém běžném provedení a ve zvláštním
špičkovém provedení (tzv. proof) pro náročné sběratele numismatiky. Obě
mince se od sebe liší v povrchové úpravě a v provedení
hrany. U běžné kvality je mincovní pole i reliéf leštěn stejně, u mincí
proof je mincovní pole vyleštěno do vysokého lesku a reliéf je matován.
Hrana u běžné kvality mince je vroubkovaná, u špičkové je hladká
s vlysem "ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.900 * 13 g *".
Mince v běžném
i proofovém provedení jsou raženy ze stejné slitiny obsahující 900 dílů
stříbra a 100 dílů mědi. Hrubá hmotnost mincí je 13 g, průměr 31 mm a
síla 2,30 mm. Stejně jako u každé ražby stříbrných mincí jsou i zde
povoleny odchylky v průměru 0,1 mm, v síle 0,15 mm, v hmotnosti
nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra nahoru 1%.
Na lícní straně
mince je umělecké seskupení stylizovaných heraldických zvířat z velkého
státního znaku. Seskupení má tvar na vrchol postaveného čtverce. Český
lev je nahoře a dole, moravská orlice vpravo a slezská orlice vlevo. Označení
státu "ČESKÁ REPUBLIKA" je v neuzavřeném opisu při horním
okraji dvousetkoruny, označení nominální hodnoty mince "200 Kč"
je pod uskupením heraldických zvířat. Na rubové straně je
hlavním vyobrazením postava sv. Zdislavy pečující o nemocného. Na pozadí
postavy je stylizované srdce složené z drobných ornamentů připomínajících
vitráže gotických oken. V levé části nahoře jsou do pozadí zakomponovány
iniciály autora návrhu, akademického sochaře Michala Vitanovského, spojené
rovněž do tvaru stylizovaného srdce. Text "SV. ZDISLAVA Z LEMBERKA .
1252 . 2002" je v neuzavřeném opisu při spodním okraji dvousetkoruny. Minci
razila Bižuterie Česká mincovna a.s., a. s. v Jablonci nad Nisou. Její značka
je umístěna na lícní straně dvousetkoruny vpravo od seskupení heraldických
zvířat.
Ke každé minci se
zdarma přikládá tzv. katalogová karta pohlednicového formátu tištěná
na polokartonu krémové barvy. Mince je vyobrazena stříbrně s plastickým
reliéfem, technikou tzv. suché pečeti. Text je dvojjazyčný v češtině
a angličtině. Pro běžné i proofové mince je vydána společná karta.
Zdislava z Lemberka
Narodila se na Českomoravské
vysočině v Křížanově u nynějšího Žďáru nad Sázavou. Přesné
datum jejího narození není známo, ale podle různých dochovaných zpráv
a antropologického průzkumu kosterních pozůstatků se předpokládá, že
to bylo v letech 1220 až 1225.
Pocházela ze značně
zámožné, vzdělané a velmi zbožné rodiny. Zdislavin otec , pan Přibyslav
z Křížanova zastával význačné úřady na Moravě (purkrabí v Brně,
později kastelán na hradě Veveří) a vlastnil rozsáhlá území v oblasti
Českomoravské vysočiny. Byl nakloněn klášterům a zvláště si oblíbil
řády cisterciácký a minoritský, které bohatě podporoval. Zemřel v únoru
1251. Matka Zdislavy, paní Sibyla, přišla do Čech jako dvorní dáma
Kunhuty, nevěsty budoucího krále Václava I. Původem byla ze Středomoří,
nejčastěji se uvádí Sicílie, případně Řecko. Byla to na tehdejší
dobu velmi vzdělaná a zbožná žena. Společně se svým manželem věnovala
značnou přízeň klášterům, zvláště žďárskému, kterého byla
spoluzakladatelkou a kde byla po smrti roku 1262 pochována.
Dětství a mládí
Zdislava prožila v klidném rodinném prostředí na otcově hradě Křížanově
a s největší pravděpodobností i v Brně, ve společnosti čtyř
mladších sourozenců. Všechny děti byly podle kronikářských zápisů
vychovány v úctě k řeholnímu a kněžskému stavu. Nejvíce se
tato výchova dotkla Zdislavy. Značně mladá (podle různých pramenů mezi
16. až 20. rokem) se provdala za pana Havla na Jablonném z rodu
Markvarticů, předního pobočníka Přemyslovců. Havel vystavěl nový hrad
Lowenberk - Lemberk a roku 1241 přijal nový přídomek z Lemberka. Právě
na tento hrad se Zdislava po svatbě připisované k roku 1241 přestěhovala
již jako paní z Lemberka.
Zdislava byla poměrně
chatrného zdraví, přesto byla neobyčejně pracovitá a obětavá manželka
a matka čtyř dětí. Podle tehdejších měřítek se jako bohatá hradní
paní více než příkladně starala o chod na hradě, ale i o hospodářskou
čeleď. Zemřela mladá ve věku 30 až 33 let 1. ledna 1252. Je to jediné
skutečně známé datum v jejím životě. Za bezprostřední příčinu
smrti se v některých pramenech udává pokročilá plicní choroba nebo
špatný zdravotní stav po porodu posledního dítěte.
Hlavní význam
Zdislavy spočívá v tom, že po vzoru Anežky Přemyslovny založila špitál
a oddaně sloužila nemocným a chudým. Není bez zajímavosti, že její manžel
se účastnil na výstavbě Anežského kláštera v Praze Na Františku
a obě ženy, Anežka a Zdislava, se osobně znaly. Společně s manželem
založila v Jablonném chrám sv. Vavřince a klášter pro dominikány.
Tento řád s apoštolským zaměřením si sama tak oblíbila, že do něj
vstoupila jako laická spolupracovnice, tj. nevstoupila do kláštera jako řeholnice,
ale nadále zůstala s manželem a věnovala se rodině.
Po Zdislavině smrti
zvěsti o její dobročinnosti postupem doby narůstaly, včetně zpráv o zázracích
kolem jejího hrobu. Růst jejího kultu vyústil v roce 1907 v blahořečení
a v roce 1995 prohlásil papež Jan Pavel II. Zdislavu za svatou. Svatá
Zdislava se logicky ke svému způsobu života stala patronkou manželství a
rodiny.
Prameny
:
ČNB,
sekce peněžní a platebního styku
Zdeněk Kalista: Blahoslavená Zdislava z Lemberka
Václav Ryneš - Ambrož M. Svatoš: K počátkům náboženské úcty bl.
Zdislavy
Ambrož Svatoš: Paní Zdislava
F. Em. Soukup. O.P: Blahoslavená Zdislava Berkovna
Sborník ke svatořečení paní Zdislavy z Lemberka - 1995
Beletrie - Alena Vrbová: V erbu lvice - (kniha zfilmována, historické
události volně upraveny pro větší akčnost filmu)
