Evropské peníze ve Svaté zemi
Mince křížových výprav
Téměř 920 let nás dělí od měsíce listopadu roku 1095, kdy ve francouzském městě Clermontu deset dní zasedal církevní koncil, který svolal papež Urban II. Jednalo se opravdu o reprezentativní církevní shromáždění za účasti dvou set biskupů, třinácti arcibiskupů a bezpočtu duchovních a rytířů. Papež se již několik let snažil upevnit církevní správu ve Francii a chtěl též posílit svou moc proti císaři Jindřichovi IV. v boji o investituru, k čemuž mu měl jím svolaný koncil pomoci.
Na poslední den jednání koncilu, na 27. listopad ohlásil papež veřejné jednání. Tehdy se na volném prostranství sešly velké davy prostých i urozených věřících. Tu papež pronesl ke všem shromážděným svou řeč, v níž vyzval západní křesťanstvo k tažení na pomoc východním křesťanům proti útisku „nevěřících“, tj. seldžuckých Turků a k osvobození Ježíšova hrobu v Jeruzalémě z rukou muslimů. Soupeření mezi sunnitskými seldžuckými Turky a šíitskými Fátimovci ohrožovalo stále více křesťanské poutníky přicházející do Palestiny a do Svatého města.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2015.
Peníze v moderních českých dějinách Rozhovor s autorem knihy
Knih o penězích nebude patrně nikdy dost. „Naše“ téma se dá rozebírat z mnoha a mnoha úhlů.
Jeden z nových pohledů nabízí kniha z pera mladého autora, historika Romana Vondry, která vyšla v nakladatelství Academia. S autorem jsme si o ní krátce popovídali...
Pro koho je vaše kniha určena?
Kniha je určena pro široké spektrum zájemců. Může být odrazovým můstkem pro začínající numismatiky, neboť hodně numismatického materiálu ukazuje a přináší i řadu praktických rad, může sloužit studentům, alespoň těm, kteří s historií, dějinami ekonomiky a peněžním a měnovým vývojem v rámci svých oborů přijdou do kontaktu. Ale myslím, že to spektrum čtenářů může být dost široké, ne každý si může větší sbírku finančně dovolit a řada mezidobových srovnání může být zajímavá, jak vymírají pamětníci, můžeme se toho od generací našich dědečků a babiček dozvědět stále méně. Za mého dětství ještě člověk tu a tam narazil na pamětníky narozené před rokem 1900, dnes jsou již všichni po smrti. Má babička pamatovala ještě velkou hospodářskou krizi, v té době jí bylo zhruba dvacet, dnešní děti již mají babičky narozené někdy kolem roku 1950. Zkrátka je to takové ohlédnutí. Peníze jsou zkrátka, ať chceme či nechceme, součástí našich životů. Komunisté se svými sny, že je zruší, byli úplně vedle. Já ani navíc nevěřím na futuristické předpovědi o tom, že jednou zůstanou jen platební karty. Umíte si představit, že budou mít terminály i majitelé drobných krámků na vesnicích, umíte si představit, že babička odněkud z Krkonoš bude zadávat pin , když si půjde jen pro pět housek a mléko? Já tedy ne. Už dnes to v mnohých obchodech dost zdržuje. A co teprve děti? Ty platební karty mít nebudou nikdy, to by bylo legislativně dost složité. Ty si budou vždy kupovat čokoládu a bonbóny za kapesné.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013.
ZLATÉ MINCE .CZ