Česká národní banka vydává dne 20. května 2009 do oběhu sedmou zlatou 2500 Kč minci z cyklu Kulturní památky technického dědictví, jejímž tématem je funkcionalistické zdymadlo pod Střekovem. Mince se vydává ve dvojím provedení ražby, lišícím se povrchovou úpravou a hranou. Klasické běžné provedení má stejný lesk mincovního pole i reliéfu a vroubkovanou hranu. Mince ve zvláštním špičkovém provedení (tzv. proof) má mincovní pole leštěné do vysokého lesku a reliéf je matován. Hrana mince ve zvláštním provedení je hladká. Mince v běžném i špičkovém provedení jsou raženy ze zlata o ryzosti 999.9. Hmotnost mincí je 7,78 g, průměr je 22 mm a síla 1,6 mm. Stejně jako u každé ražby mincí jsou povoleny odchylky v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je povolena odchylka nahoru 0,062 g a v obsahu zlata odchylka nahoru 0,01 %.

Na lícní straně mince je Kaplanova turbína, která je součástí vodní elektrárny zdymadla, a nad ní je kompozice stylizovaných heraldických zvířat z velkého státního znaku. Uprostřed se nachází český lev, napravo je moravská orlice a nalevo je slezská orlice. Pod kompozicí heraldických zvířat je označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „2500 Kč“. Při obvodu mince je název cyklu „KULTURNÍ PAMÁTKY TECHNICKÉHO DĚDICTVÍ“ a název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“. Značka České mincovny je umístěna při pravém okraji mince vedle moravské orlice. Na rubové straně mince je zobrazen celkový pohled na zdymadlo na Labi pod Střekovem. Pod ním je při obvodu mince ročník ražby „2009“ a opis „ZDYMADLO NA LABI“. Nad ztvárněním zdymadla je při obvodu mince opis „POD STŘEKOVEM“. Při levém okraje mince jsou před slovy „POD STŘEKOVEM“ umístěny iniciály autora výtvarného návrhu mince, MgA. Josefa Oplištila. Iniciály jsou tvořeny spojenými písmeny „OJ“. Ke každé minci se zdarma přikládá tzv. katalogová karta pohlednicového formátu, zhotovená na polokartónu červené barvy. Mince je vyobrazena zlatě s plastickým reliéfem, technikou tzv. suché pečeti. Text je dvojjazyčný v češtině a angličtině. Karta pro obě provedení mince je společná.

Masarykova zdymadla - technická památka. Autorem je architekt J.Vahala. Výstavba probíhala v letech 1923-36. Bylo to tenkrát největší vodní dílo v nejen v Čechách ale i v Evropě.

Střekovskou nádrží je vytvořeno jezero dlouhé 19,5 km o celkovém objemu 16 mil. m³ vody. Kromě zajištění splavnosti snižuje nebezpečí vylití Labe z břehů v úseku Lovosice - Zálezly a umožňuje také odběry povrchové vody pro hospodářské účely.

Zajímavostí vodního díla je rybovod. V dělicím pilíři mezi jezem a elektrárnou je rybí přechod komůrkového typu. Léta praxe ukázala, že do něho migrují jen některé druhy středně velkých ryb. V současné době se předělává na větší parametry, aby touto propustí mohly plout i takové ryby jako je losos. Na tuto investici přispívá ze svých fondů PHARE.

Velká plavební komora
má užitné rozměry 170 x 24 m, kótu horního prahu 132,10 m n.m., dolního záporníku 130,80 m n.m. a horní hranu zdi komory 143,60 m n.m. Horní dvoudílná tabulová vrata s portálem jsou shodné konstrukce jako jezové uzávěry. Horní tabule je vyvážena pro zmenšení ovládací síly a po vyrovnání hladin se spouští pod hladinu. Dolní vrata jsou vzpěrná s elektomechanickým ovládáním pomocí odpružených táhel. Hradící stěna vrat je tvořena tzv. puklovkami. Komora může sloužit i k převádění velkých vod.

Malá plavební komora
je dvoudílná o užitné délce 173,70 m (resp. 82,2 m 1 81,5 m), užitné šířce 13,0 m. Kóta horního záporníku je 138,0 m n.m., středního a dolního záporníku 130,80 m n.m. Horní hrana zdi je 143,60 m n.m. Horní a střední vrata jsou vzpěrná, dolní vrata desková. K pohybu vrat obou komor jsou použity hydraulické servoválce, s ovládáním z místa. Připravuje se centrální ovládání z velínu. Obě komory se plní a prázdní dlouhými obtoky hrazenými tabulemi s hydraulickým pohonem. Provizorní hrazení plavebních komor je stejného typu jako u jezových polí.

Vodní elektrárna
má instalovány tři Kaplanovy turbíny o hltnosti po 100 m3/s. Spodní stavbu elektrárny tvoří tři turbínové bloky s betonovými spirálami lichoběžníkového průřezu. Vrchní stavba nad generátory není provedena. Ty jsou před povětrnostními vlivy chráněny kruhovými plechovými poklopy. Na začátku přívodního kanálu jsou šikmé česle s prahem a ocelovou nasazenou nornou stěnou, čištěnou pojízdným čistícím strojem. Provizorní hrazení je v každém vtoku rozděleno pilířkem na dvě soustavy hradidel a je zde umístěn tabulový rychlouzávěr.

Text: Povodí Labe s.p.
Fotografie: Povodí Labe s.p. ČEZ a.s.