Královské hlavní město Praha - měď

Další medaile:
- Královské hlavní město Praha - zlato 1Oz
- Královské hlavní město Praha - zlato
- Královské hlavní město Praha - stříbro 1Oz
- Královské hlavní město Praha - stříbro
- Královské hlavní město Praha - měď 1Oz

Doporučujeme:
- 550 let od korunovace Jiřího z Poděbrad českým králem - stříbro
- 550 let od korunovace Jiřího z Poděbrad českým králem - zlato
- 660 let od Korunovace Karla IV. českým králem
- 660 let od Korunovace Karla IV. českým králem - stříbro
- 70. let úmrtí Tomáše Garrigua Masaryka - zlato
- 70. let úmrtí Tomáše Garrigua Masaryka - stříbro
 

Královské hlavní město Praha

Karlův most
Praha

Domy u pražských hradeb

Celkový vnější ráz Prahy, v 1. polovině 19. století stále ještě sevřené hradbami, si zachovával charakter středověkého města.

Pražské uličky

Pražské panorama

Královské hlavní město Praha
Královské hlavní město Praha, po Vídni druhé největší město habsburské monarchie, s rozlohou 143 ha a 76 000 obyvateli, vzniklo 12. února 1784 spojením samostatných královských měst:

Staré město pražské, také Praha, dříve Pražské město, Větší město
Malá Strana, povýšená na město roku 1257 Přemyslem Otakarem II.
Hradčany
Nové město pražské, založené roku 1348 Karlem IV.

Mělo tehdy čtyři čtvrtě, pražské obvody (číslované římsky): Staré město (Praha I), Nové město (Praha II), Malá strana (Praha III), Hradčany (Praha IV). Se sídlem městské správy a městské rady na Staroměstské radnici.  Celkový vnější ráz Prahy, v 1. polovině 19. století stále ještě sevřené hradbami, si zachovával charakter středověkého města.

Roku 1850 byl k hlavnímu městu připojen Josefov (Praha V, původně Židovské město), roku 1883 Vyšehrad (Praha VI), 1884 Holešovice a Bubny (Praha VII), 1901 Libeň (Praha VIII). Zbourání hradeb v 70. letech vytvořilo předpoklady pro těsnější spojení vlastní historické Prahy s předměstími, pro její územní a populační růst i pro zavedení městské veřejné dopravy. Jednání o připojení jednotlivých předměstí a předměstských obcí k Praze však narazila na odpor představitelů těchto obcí, obávajících se zvýšení daní a poplatků. Řada předměstí tak naopak získala  statut samostatných měst (Královské Vinohrady, Žižkov, Smíchov, Karlín).

Na přelomu 19. a 20. století mělo Královské hlavní město Praha 233 000 obyvatel na rozloze 21 km². V roce 1920 rozšířeno k 1.1.1922 jako Velká Praha a začalo být označováno jako hlavní město Praha.

Praga caput regni (Praha hlava království)

Za znak sjednocené Prahy byl určen znak Starého města pražského, jakožto sídla Magistrátu města na Staroměstské radnici tak, jak jej upravilo privilegium v roce 1649. Tento znak se poté měnil jen neparně a platil až do roku 1918.

Uprostřed znaku je červený štít, v jehož dolní polovině je zlatá hradební zeď se stříbrným cimbuřím a otevřenou branou s vytaženou zlatou mříží. Z brány vystupuje stříbrné ozbrojené rámě držící stříbrný meč. V horní části štítu jsou tři zlaté věže z kvádrů. Věže mají okna a jsou zakončeny zlatým cimbuřím a střechami s makovicemi.