ČASOPIS MINCE A BANKOVKY Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.
HRAD ZVÍKOV
Zlatá mince 5000 Kč 2018 I
Pátou zlatou mincí nominální hodnoty 5000 Kč z cyklu Hrady České republiky je mince Hrad Zvíkov, kterou vydává Česká národní banka 29. května 2018 na základě vyhlášky č. 55/2018 Sb.
Hrad Zvíkov, jeden z našich nejv ýznamnějších raně gotick ých královsk ých hradů, byl budován za panování Přemysla Otakara I. a dostavován za Václava I. a Přemysla Otakara II. na skalním ostrohu v blízkosti soutoku V ltav y a Otavy. Po v y mření Přemyslovců vlastnili hrad až do roku 1335 Rožmberkové, největší důležitosti však dosáhl za panování Karla IV., kdy v něm byly dočasně uloženy i korunovační klenot y. Poté byli majiteli Zvíkova znovu Rožmberkové, pak ho roku 1574 zakoupili Švamberkové, za nichž se hradu s královsk ý m palácem a mohutný m opevněním dostala renesanční přestavbu a výzdoba nástěnnými malbami. V roce 1622 byl Zvíkov dobyt a vyrabován, Jan Oldřich z Eggenberka ho sice opravil, ale dále v y užíval jen k hospodářsk ý m účelům, čímž hrad upadl a zchátrat. V roce 1719 přešel do majetku Schwarzenbergů již jako zřícenina, ale v 19. století byl zrekonstruován. V roce 1948 byl hrad zestátněn a dnes je ve správě Národního památkového ústavu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2018.
Cromwellova Anglie Mincovnictví v letech 1625–1658
Oliver Cromwell, rozporuplná postava anglických dějin, podle jedněch bojovník za práva a náboženskou svobodu národa, podle jiných zloduch, který popravil krále a nechal zničit korunovační klenoty.
Chudý venkovský šlechtic se stal úspěšným generálem a uznávaným vůdcem Anglie. Pohnuté období občanské války a commonwealthu zanechalo nesmazatelné stopy i v anglickém mincovnictví.
Stuartovská Anglie
Nástup skotských Stuartovců na anglický trůn přinesl Anglii období klidu a stabilizace. Jakub I. zanechal svému synovi zemi, kde panovník soupeřil o moc s parlamentem. Po nástupu Karla I. na trůn roku 1625, spory s parlamentem dále eskalovaly. Král požadoval peníze na válku s Francií, ale parlament, který měl na starosti výběr daní, odmítl. A tak král začal vybírat daně po svém. Donutil gentry k „dobrovolným“ půjčkám, jejichž odmítnutí bylo trestáno vězením, hrabství ležící u moře zase musela financovat loďstvo. Nové daně u parlamentu tvrdě narazily a ten požadoval roku 1628 potrestání králových rádců a oblíbenců a okamžité zrušení nových daňových opatření. Karel zareagoval rychle a s arogancí sobě vlastní rozpustil parlament. Dalších jedenáct let vládl bez něj. Karel byl ve výběru daní vynalézavý. Protože parlament nefungoval, král usoudil, že venkovská šlechta nemá v Londýně co pohledávat, a každému kdo byl ve městě přistižen hrozila tučná pokuta. Daň za užívání „králova“ moře se tak osvědčila, že ji musela platit i hrabství ve vnitrozemí. Karel rovněž oprášil dávno nepoužívané středověké zákony, jako bylo právo Královského lesa, a výnosným obchodem se stalo pořádání dražeb různých úřadů. Proti králi narůstal odpor napříč celou společností. Poslední kapkou v Karlově nešťastné politice byl pokus zavést ve Skotsku anglickou knihu modliteb a církevní organizaci. Rozezlení Skoti se vzbouřili, postavili armádu a v létě roku 1640 vpadli do Anglie. Král, který potřeboval peníze více než kdy předtím, byl nucen svolat parlament a ten si tentokrát kladl podmínky.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2014.