ČASOPIS MINCE A BANKOVKY Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.
O bílých groších s letopočtem 1617
Pokud se rozhodnete obrátit svou sběratelskou pozornost k bílým grošům, brzy si všimnete, že k těm nejběžnějším patří ročníky 1617 z mincoven v Praze a Kutné Hoře.
Toto zjištění nápadně kontrastuje se skutečností, že předcházející ročníky Matyášových bílých grošů z let 1612–1616 ze všech tří českých mincoven buď vůbec raženy nebyly nebo jsou extrémně vzácné. Bílé groše s letopočtem 1618 se ve srovnání s předchozím ročníkem vyskytují méně často a poslední ražby bílých grošů ročníku 1619 jsou opět vzácné. Co zapříčinilo náhlé a krátkodobé navýšení objemu ražby v letech 1617–1618?
Ražba bílých grošů byla ve všech čtyřech českých mincovnách zahájena v roce 1573. V prvních letech se ve všech mincovních provozech, částečně s výjimkou českobudějovické mincovny, jednalo o masovou ražbu v rozsahu okolo 300 tisíc vyražených kusů ročně. Již po několika letech a v přímé návaznosti na zahájení rozsáhlé ražby malých grošů v roce 1578 se objem ražby bílých grošů začal snižovat. Útlum postihl nejdříve pražskou mincovnu. Ta přestala razit bílé groše již v roce 1578. V mezidobí let 1579–1616 byly bílé groše v Praze raženy jen několikrát a všechny ročníky jsou mimořádně vzácné. V jáchymovské a také českobudějovické mincovně nastal výrazný útlum ražby bílých grošů po roce 1586, v roce 1594 ražba ustala. V českobudějovické mincovně, uzavřené v roce 1611, již obnovena nikdy nebyla, v jáchymovské bylo zcela okrajově raženo ještě před rokem 1619. Nejdéle produkovala v masovém měřítku bílé groše mincovna v Kutné Hoře. Výrazný pokles objemu ražby zde nastal až po roce 1604. V roce 1611 byla ale i zde ražba prakticky zastavena.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.
ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (46)
Známky Žatce IV – Žatecké chmelové známky
V pojednání o účelových známkách ze Žatce nemohou chybět chmelové známky. Jelikož se pěstováním chmele ve městě zabývaly stovky lidí, o potenciální vydavatele známek není nouze.
Vysokému počtu městských chmelařů se není co divit. V žatecké známkovně chmele byl chmel podle své provenience dělen na tři kategorie. Na prvním místě byl žatecký městský chmel, který byl ceněn nejvýše. Druhé kategorie byl okresní chmel původem z obcí na území okresu Žatec a až třetí byl takzvaný krajský chmel, kam spadal chmel hlavně z českých pěstitelských oblastí Lounska a Rakovnicka. České obce tak byly pro svou územní příslušnost diskriminované, což vzbuzovalo přirozeně nevoli.Žatec je městem, kde patrně v Čechách vznikl samotný fenomén strojně ražených chmelových známek, a to pravděpodobně ještě před tím, než v Žatci inzeroval ražbu známek chebský rytec Alexander Quintus. Chmelové česací známky přinesla především změna ve způsobu pěstování a hlavně sklizně chmele, k níž postupně docházelo teprve ve čtvrtém kvartálu 19. století. K evidenci úkolově pojaté práce se osvědčily kovové známky. Kdo ty nejstarší na Žatecku razil, není známo.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2018.
ZLATÉ MINCE .CZ