Slovenská
filharmonie
Slovenská
filharmonie, představitelka a šiřitelka slovenského hudebního a
interpretačního umění, patří k vrcholným kulturním institucím
celonárodního významu. Vznikla v roce 1949 na základě zákona SNR z 18.12.1948,
, který nabyl účinnosti 1.1.1949. Při jejím založení stáli zanícení
nadšenci – přední slovenští hudebníci a skladatelé na čele s prof.
Eugenem Suchoněm a pracovníci kultury, hlavně básník Ladislav Novomeský,
tehdejší zástupce školství a osvěty. Ve své činnosti navázala na
bohaté hudební tradice, které se na území Slovenska prolínají několika
stoletími a jsou spojené s působením či vystoupením významných
hudebních osobností, jakými jsou Ján Nepomuk Hummel, Wolfgang Amadeus
Mozart, Joseph haydn, Franz Chubert, Franz Liszt, Ludwig van Beethoven, Anton
Grigorievič Rubnistein a Béla Bartók.
jejím základem se stal stejnojmenný orchestr, první profesionální státní
hudební těleso s primárním zaměřením na koncertní činnost.
Orchestr začal působit pod vedením významných osobností – českého
dirigenta a orchestrálního pedagoga profesora Václava Talicha a dirigentu a
hudebního skladatele dr. Ludovíta Rajter. Slavnostní zahajovací koncert
odzněl 27.10.1949 v budově Slovenského národního divadla při příležitosti
oslav vzniku Československé republiky. Rozvoj, dramaturgii a interpretační
kulturu orchestru usměrňovali a formovali i další přední umělci –
Tibor Frešo, Ladislav Slovák, Libor Pešek, Vladimír Verbickij, Bystrík Režucha,
Aldo Ceccato a současný šéfdirigent Ondrej lenárd. Od svého založení
se Slovenská filharmonie soustředila nejen na šíření světového hudebního
dědictví, ale hlavně na propagaci domácí hudební tvorby a interpretaci děl
slovenských umělců – Alexandra Moyzese, Jána Cikera, Eugena Suchoně,
Ladislava Burlase, Ilju Zelenky a mnoho dalších.
Za pět desetiletí se za dirigentským pultem Slovenské filharmonie vystřídalo
množství domácích a zahraničních mistrů taktovky a spolupracoval s ní
řada sólistů i celých uměleckých kolektivů. Orchestr reprezentoval
slovenskou hudební kulturu na mnohých zahraničních festivalech a zájezdech.
Svoje interpretační mistrovství prezentoval v zemích Evropy, v USA,
v Japonsku na víc než 700 koncertech. Nahrál také velký počet titulů
pro rozhlas, televizi a na zvukové nosiče pro domácí i zahraniční hudební
vydavatelství. Svými vystoupeními si získává ocenění a uznání náročného
zahraničního koncertního publika, a co je nejdůležitější, přes půlstoletí
si vytvořil široké posluchačské zázemí i doma a výrazně přispěl k vybudování
pravidelného koncertního života v Bratislavě i na celém Slovensku.
Sídlem Slovenské filharmonie je reprezentační eklektická budova Retudy na
Medenej ulici v Bratislavě. Kromě symfonického orchestru působí na půdě
instituce i další vynikající umělecké soubory představující špičku
slovenského interpretačního umění – Slovenský filharmonický sbor,
Slovenský komorní orchestr, Musica aeterna a Moyzesovo kvarteto.