Národný park Veľká Fatra
Národný park Veľká Fatra bol vyhlásený v roku 2002 na území s rozlohou
vyše 40 371 ha. Až 85 % plochy pokrývajú lesy, ktoré majú často pralesový
charakter. Unikátom je hojný prirodzený výskyt tisu obyčajného, chránenej
dreviny, ktorá je už v európskej prírode zriedkavá. Hlavný hrebeň tvorí
Hôľna Fatra charakteristická lúkami a pasienkami. Jej najvyšší vrch
Ostredok dosahuje výšku 1592 m. Reliéf Bralnej Fatry je typický krasovými
javmi ako sú skalné steny, okná a kaňonovité doliny – Gaderská, Blatnická,
Belianska, Bystrická. Množstvo jaskýň je vhodným zimoviskom netopierov.
Jediná sprístupnená je Harmanecká jaskyňa.
Na území parku sa nachádza
viac ako tisíc druhov vyšších rastlín. Rastie tu aj vzácny endemit -
cyklámen fatranský. Svojou krásou zaujmú ľalia zlatohlavá, mesačnica
trváca, veternica narcisokvetá či poniklec slovenský. Hlboké lesy
poskytujú útočisko mnohým druhom živočíchov. K najvzácnejším patrí medveď
hnedý, vlk dravý a rys ostrovid. Na skalných stenách hniezdia vzácne
dravce – orol skalný a sokol sťahovavý. Mimoriadne významný je výskyt
našich najvzácnejších kurovitých vtákov ─ hlucháňa obyčajného a tetrova
hoľniaka.
Výsledky verejnej anonymnej súťaže na
výtvarný návrh striebornej zberateľskej mince v
nominálnej hodnote 20 eur Ochrana prírody a krajiny –
Národný park Veľká Fatra
Alternativní výtvarné návrhy mince :
![Národný park Veľká Fatra]()
![Národný park Veľká Fatra]()
III. cena a realizácia Mgr. art. Roman Lugár
![Národný park Veľká Fatra]()
![Národný park Veľká Fatra]()
I. cena Mária Poldaufová
![Národný park Veľká Fatra]()
![Národný park Veľká Fatra]()
III. cena Karol Ličko
![Národný park Veľká Fatra]()
![Národný park Veľká Fatra]()
III. cena Karol Ličko
Národná banka Slovenska vyhlásila v septembri 2008 verejnú anonymnú
súťaž na výtvarný návrh striebornej zberateľskej mince v nominálnej
hodnote 20 eur s tematikou ochrana prírody a krajiny - Národný park Veľká
Fatra. Do súťaže predložilo štrnásť autorov celkom sedemnásť výtvarných
diel. Komisia guvernéra NBS na posudzovanie výtvarných návrhov slovenských
mincí ich hodnotila v decembri 2008.
Komisia odporučila na realizáciu výtvarný návrh autorky Márie
Poldaufovej, ktorý v súťaži získal prvú cenu. Komisia ocenila vyrovnanosť
a harmonické skĺbenie všetkých zložiek výtvarného riešenia návrhu po
stránke modelačnej, kompozičnej i obrazovej, vrátane optimálneho riešenia
písma. Na averze návrhu je stvárnený orol skalný, typický predstaviteľ
fauny Veľkej Fatry, na reverze krajinný motív dopĺňa tis obyčajný
a cyklámen fatranský.
Aj keď odborná komisia odporučila na realizáciu tento návrh, guvernér
NBS využil svoje právo vyplývajúce z podmienok verejnej súťaže, ktoré mu
umožňuje rozhodnúť odlišne od odporučenia komisie, a na základe
splnomocnenia od Bankovej rady NBS schválil svojím rozhodnutím na
realizáciu návrh, ktorý v súťaži získal zníženú tretiu cenu. Jeho autorom
je Mgr. art. Roman Lugár. Na averz návrhu si autor vybral motívy
charakteristických predstaviteľov flóry národného parku - vzácny endemit
cyklámen fatranský, ktorý nerastie nikde inde na svete, horec Clusiov
a tis obyčajný. Na reverz umiestnil orla skalného letiaceho nad Kráľovou
skalou.
Druhá cena nebola v súťaži udelená. Znížené tretie ceny získali aj
ďalšie dva návrhy, ktorých autorom je Karol Ličko. Na averze prvého z návrhov
zobrazil rysa ostrovida, na reverze tis obyčajný. Flóru a faunu dopĺňa na
oboch stranách krajinný motív. Na averze druhého z návrhov je zobrazený
najtypickejší zástupca fauny Veľkej Fatry - tetrov hlucháň, na reverze
vzácny zástupca flóry - cyklámen fatranský.
Národní park Velká Fatra
(NAPAVF) – nachází se na středním Slovensku, převážně na
území Žilinského a částečně i Banskobystrického kraje.
Patří k nejvyhledávanějším slovenským turistickým
lokalitám.
Hlavní hřeben je rozdělen na dvě části: Turčianský a
Liptovský hřeben. Podklad pohoří je tvořen převážně žulou, objevují se ale
také břidlicová a krasová pásma.
Národním parkem byla Velká Fatra vyhlášena 1. dubna
2002. Do té doby bylo pohoří s rozsáhlými lesy vedeno jako chráněná
krajinná oblast (od roku 1973).
Velká Fatra je součástí západních Karpat, čemuž
odpovídá i charakter fauny a porostu. Ze stromů se hojně vyskytují buk
lesní, jedle, smrk, dále je zastoupena borovice lesní i vzácný tis červený
(nejvíce v Evropě). Na území parku roste na tisíc druhů rostlin, z nichž
mnohé jsou přísně chráněné. Skutečnou botanickou lahůdkou jsou endemity
brambořík fatranský (cyklámen fatranský) a jeřabina pekárovská.
Rovněž druhově bohatá je i fauna. K nejatraktivnějším
živočichům patří velké šelmy, jakými jsou medvěd hnědý, vlk dravý nebo rys
ostrovid. Celkem je v národním parku evidováno sto deset druhů ptáků, mezi
nimiž nechybí ani vzácný orel skalní.
Z plazů je v hledáčku ochránců přírody především
přísně chráněný mlok karpatský, který se vyvinul jako endemit.
Velká Fatra je díky nádherným scenériím, malebným
údolím a půvabným hřebenovým trasám, často protínajícím horské pastviny,
vyhledávanou turistickou lokalitou. Návštěvníci však musí zachovávat
pravidla daná statusem národního parku. Stanovat je například možné pouze
v chatách nebo na vyhrazených místech. Výjimečnou turistickou atrakcí je
osada Vlkolínec, památková rezervace lidové architektury, která je od roku
1993 zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO. Po zelené značce je
možné na místo dojít například z nedalekého Ružomberka. Vyhledávaná je
také krasová Harmanecká jeskyně, která je jako jediná v oblasti veřejnosti
přístupná.
Nejvyšším vrcholem Velké Fatry je Ostredok s výškou
1592 metrů nad mořem. Celková rozloha parku je 40 371 hektarů, z toho
ochranné pásmo tvoří 26 133 hektarů.
