Při příležitosti
700. výročí měnové reformy Václava II. a zavedení ražby nové mince -
pražského groše, který skoro čtvrt tisíciletí ovlivňoval finanční a
obchodní vývoj střední Evropy a ve své době představoval "tvrdou,
volně směnitelnou měnu", vydává dnem 21. června 2000 Česká národní
banka do oběhu pamětní stříbrnou 200 Kč minci.
Při zachování
stejného obrazu se mince vydává ve dvojím provedení ražby. V klasickém
běžném a ve zvláštním špičkovém provedení tzv. proof pro náročné
sběratele numismatiky a drobné plastiky. Mince kvality proof se od běžné
mince liší v povrchové úpravě. Zatímco u běžné kvality je
mincovní pole i reliéf leštěn stejně, u mincí proof je mincovní pole
vyleštěno do vysokého zrcadlového lesku a reliéf je matován. Rozdílná
je i hrana mincí, u běžné kvality je vroubkovaná, u kvality proof je
hladká s vlysem " ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0,900 * 13 g *
".
Mince v běžném
i proofovém provedení jsou raženy ze stejné slitiny obsahující 900 dílů
stříbra a 100 dílů mědi. Hrubá hmotnost mincí je 13 g, průměr 31 mm a
síla 2,40 mm. Obdobně jako u každé ražby mincí jsou i u těchto mincí
povoleny odchylky v průměru 0,1 mm, v síle 0,15 mm, v hmotnosti
nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra nahoru 1%.
Dominantu lícní
strany tvoří velký státní znak v dolní části mírně překrytý
fragmentem pečeti Václava II. Název státu ČESKÁ REPUBLIKA je v neuzavřeném
opisu přes horní část zleva doprava (na pomyslném ciferníku hodin mezi 8
-12- 4). Státní znak lehce překrývá písmena "R" a
"U" ve slově REPUBLIKA. Nominální hodnota 200 Kč se nachází v řádku
pod státním znakem, 200 a Kč je rozděleno fragmentem pečeti. Značka České
mincovny, Jablonec nad Nisou, která minci razila se nachází v horní
části vpravo od písmene "Č" Kč.
Na rubové straně je
umístěna sedící postava krále Václava II. na trůnu s vyobrazením
pražského groše. Lícní strana groše je zobrazena po pravé straně a
rubová strana po levé straně krále. Při horní části mince je v neuzavřeném
opisu umístěn text "PRAŽSKÝ GROŠ ♦ 1300*2000". Při dolním
okraji je v neuzavřeném opisu text "MĚNOVÁ REFORMA VÁCLAVA
II.". Texty jsou mírně překryty postavou a zobrazením groše. Autorem
návrhu mince je akademický sochař Jiří Věneček. Iniciály jeho jména
"jv" jsou umístěny vpravo od horní části podstavce trůnu.
Ke každé minci se
zdarma přikládá tzv. katalogová karta pohlednicového formátu v šedomodré
barvě. Mince je vyobrazena stříbrně s plastickým reliéfem,
technikou tzv. suché pečeti. Text je dvojjazyčný v češtině a angličtině.
Pro běžné i proofové mince je karta společná.
Pražské groše
Nejslavnější mincí
českého mincovnictví je pražský groš zavedený na základě mincovní
reformy krále Václava II. Všeobecně se udává, že k první ražbě
pražského groše došlo v červenci roku 1300 a po dobu cca 250 let se
razil v mincovně v Kutné Hoře.
Zavedení nové mince, která hrála význačnou úlohu v peněžnictví
tehdejší střední Evropy, umožnil objev stříbra v Kutné Hoře. Značné
bohatství stříbrné rudy umožnilo stanovit Václavovi II., že pražský
groš bude "věčnou mincí" u níž se nebude měnit váha ani
jakost stříbra. Nová mince měla dokladovat stabilitu i velikost českého
království. Předpoklad kvalitní mince se opíral o skutečnost, že Kutná
Hora v tehdejší době produkovala třetinu veškerého evropského stříbra.
Rokem 1300 začala nová éra českého mincovnictví, tzv. doba grošová.
Vznikla nová peněžní soustava s velkými těžkými stříbrnými
mincemi. Nominální hodnota těchto mincí byla dána obsahem stříbra. Současně
s groši byly zavedeny i drobné mince tzv.parvy, jejichž poměr ke groši
byl neměnitelně stanoven.
Zároveň s novou mincí byl zaveden i státní monopol na stříbro a právní
předpisy na vlastnictví dolů a těžbu stříbra. Zcela jasně byla
stanovena zásada, že všechny doly patří králi a také jsou králi podřízeny.
Dostatečné množství stříbra umožnilo vydávat takové množství mincí,
jaké rozvoj obchodu potřeboval. Pro počáteční stabilitu obsahu stříbra
v minci se pražský groš velice brzy stal měnovou jednotkou používanou
v mezinárodním obchodním styku nejen v sousedních státech
(nejvíce v Německu), ale i v Rusku.
Kupní síla pražského groše se v důsledku nestability feudálního
hospodářství měnila. To mělo za následek, že se pevnost grošové měny
neudržela. Špatné finanční hospodaření, zejména za Jana Lucemburského,
pronajímání mincovního regálu i husitské války způsobily pokles
jakosti mince. Pokusy Jiřího z Poděbrad zpevnit měnu vyhlášením
mincovního řádu roku 1469 neměly většího úspěchu. Pražský groš
jakostí i váhou stále klesal až do poslední ražby v roce 1547. První
groše Václava II. měly váhu 3,70g a jakost stříbra 0,939, kdežto
poslední groše Ferdinanda I. vážily už jen 2,-- g a jakost stříbra byla
0,422.
Zhoršování jakosti pražského groše vedlo k tomu, že některá města,
zvláště německá, se začala chránit před špatnými penězi a dobré
mince si označovala zvláštní značkou - kontramarkou. Kontramarkované
mince obíhaly jako platidlo po celém Německu až do konce XV. století.
Prameny :
ČNB,
sekce peněžní a platebního styku
Česká měna - Bedřich Spáčil; Peníze poklady padělky - Bohuslav Hlinka,
Pavel Radoměřský; Peníze celého světa - Bohuslav Hlinka, Pavel Radoměřský.
