Česká národní banka vydává dnem 19. listopadu 2003 do oběhu pamětní stříbrnou dvousetkorunu ke 100. výročí ustavení Svazu lyžařů v Království českém. Mince ražená ze slitiny obsahující 900 dílů stříbra a 100 dílů mědi se vydává ve dvojím provedení, v běžném a špičkovém (proof), které se liší povrchovou úpravou a hranou. U mincí špičkové kvality je pole mince vysoce leštěné a reliéf je matován a mají hladkou hranu s vlysem "ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0,900 * 13 g *"; u mincí v běžné kvalitě je hrana vroubkovaná. Průměr mince je 31 mm, hmotnost 13 g a síla je 2,3 mm. Obdobně jako u každé ražby mincí jsou i u těchto mincí povoleny odchylky v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je povolena odchylka nahoru 0,062 g a v obsahu zlata odchylka nahoru 0,01 %..

Na lícní straně mince ražené podle návrhu akademického sochaře Ladislava Kozáka je na mezikruží v neuzavřeném opisu název státu "ČESKÁ REPUBLIKA" a označení nominální hodnoty mince "200 Kč". Hlavním motivem lícní strany je portrét Josefa Rösslera - Ořovského, průkopníka a propagátora lyžování v Čechách, od jehož úmrtí uplynulo v letošním roce 70 let. Po stranách portrétu je při vnitřním okraji mezikruží ve dvouřádkovém neuzavřeném opisu text "Josef Rössler Ořovský 1869 1933". V pravé spodní části dvousetkoruny je umístěn oválný medailon s dobovým českým lvem, položený přes dvě soudobé lyže, který částečně zakrývá portrét a přesahuje ze středu mince na mezikruží. Na mezikruží je rovněž značka mincovny, která minci razila.

Na rubu dvousetkoruny je ve středu vyobrazen lyžař v dobovém oblečení a s dobovými lyžemi s jednou holí. Pravá lyže a hůl přesahují ze středu mince na mezikruží. Vlevo od lyžaře jsou nad sebou letopočty "1903" a "2003" oddělené linkou. Na mezikruží je opis "Svaz lyžařů v Království českém". Iniciály autora návrhu jsou umístěny v pravé spodní části středu dvousetkoruny při vnitřním okraji mezikruží.

Ke každé minci se zdarma přikládá tzv. katalogová karta pohlednicového formátu, zhotovená na strukturovaném polokartónu bílé barvy. Mince je vyobrazena stříbrně s plastickým reliéfem, technikou tzv. suché pečeti. Text je dvojjazyčný v češtině a angličtině. Karta pro obě provedení mince je společná

Svaz lyžařů v království českém

Založení Svazu lyžařů v Království českém je neodmyslitelně spjato se jménem Josefa Rösslera-Ořovského, muže, který stál u zrodu mnoha sportů v Čechách, a od jehož úmrtí uplyne v r. 2003 sedmdesát let. Byl mj. v r. 1887 zakladatelem prvního lyžařského klubu ve střední Evropě, Lyžařského kroužku při Bruslařském klubu v Praze, později oficiálně pojmenovaném Český Ski Klub Praha.
Svaz lyžařů v Království českém byl ustaven 21. listopadu 1903 jako první národní lyžařský svaz na světě zástupci tří českých lyžařských spolků - Českého Ski Klubu Praha, Českého krkonošského spolku Ski v Jilemnici a Českého ski klubu ve Vysokém nad Jizerou. Jeho prvním předsedou byl Jan Buchar z Jilemnice, který spolu s Rösslerem-Ořovským patřil k průkopníkům a propagátorům lyžování u nás.
Počátky Svazu lyžařů nebyly lehké zejména díky silným národnostním bojům s Němci a Rakušany. Přesto se řady jeho členů stále rozrůstaly a svaz vyvíjel bohatou činnost. V r. 1910 se stal jedním ze zakládajících členů Mezinárodní lyžařské komise. Po skončení první světové války a vzniku Československa se v prosinci r. 1918 přejmenoval na Svaz lyžařů republiky Československé. Po druhé světové válce působil svaz dál samostatně až do roku 1948, kdy se všechny tělovýchovné organizace staly součástí jednotné celonárodní organizace Sokol. Po několika dalších reorganizacích československé tělovýchovy a sportu byl v r. 1969 v rámci Československého svazu tělesné výchovy ustaven Československý svaz lyžařů, , který působil až do zániku federace.

Dnešní Svaz lyžařů České republiky vyvíjí svou činnost v rámci Českého svazu tělesné výchovy a sdružuje více něž 31 tisíc lyžařů v osmi úsecích - alpské disciplíny, běžecké disciplíny, skok na lyžích, severská kombinace, akrobatické lyžování, snowbording, travní lyžování, základní lyžování.
Za dobu své existence získalo české lyžování celou řadu významných úspěchů na mezinárodním poli. Počátkem 20. století patřili čeští lyžaři mezi špičky ve střední Evropě a na mezinárodních závodech se umísťovali hned za seveřany, kteří v té době byli prakticky neporazitelní. Hned na II. zimních olympijských hrách ve Sv. Mořici získal čs. reprezentant Purkert bronzovou medaili ve skoku, bez úspěchů jsme nebyli ani na světových mistrovstvích.
Nejúspěšnějším obdobím v dějinách českého lyžování byla léta 1964 až 1975, a to především v klasických lyžařských disciplínách, v bězích a skocích. K největším úspěchům patří bezesporu zlatá a stříbrná medaile Jiřího Rašky ve skocích na středním a velkém můstku na ZOH 1968 v Grenoblu. Úspěšná byla i léta osmdesátá, např. ze ZOH 1984 přivezli lyžaři čtyři medaile - stříbro a bronz běžkyně, bronz skokani; medaile se dočkalo i alpské lyžování zásluhou třetího místa ve sjezdu Olgy Charvátové. V první polovině devadesátých let vozili medaile skokani na lyžích, na přelomu tisíciletí vynikla především skvělá běžkyně Kateřina Neumannová. V současné době se začínají prosazovat i "nové" disciplíny, zejména akrobatické lyžování díky Aleši Valentovi. Od roku 1968 do současné doby získali čeští lyžaři na olympijských hrách a mistrovstvích světa celkem šest zlatých, deset stříbrných a jedenadvacet bronzových medailí.

Prameny : 

ČNB, sekce peněžní a platebního styku Text zpracován podle publikace Zlatá kniha lyžování (Kulhánek a kol., Olympia Praha 1989) a podkladů poskytnutých Svazem lyžařů ČR.
Historické fotografie zapůjčilo Tyršovo muzeum tělesné výchovy a sportu, znaky poskytl Svaz lyžařů ČR.