Česká národní
banka vydává dnem 19. listopadu 2003 do oběhu pamětní stříbrnou
dvousetkorunu ke 100. výročí ustavení Svazu lyžařů v Království českém.
Mince ražená ze slitiny obsahující 900 dílů stříbra a 100 dílů mědi
se vydává ve dvojím provedení, v běžném a špičkovém (proof), které
se liší povrchovou úpravou a hranou. U mincí špičkové kvality je pole
mince vysoce leštěné a reliéf je matován a mají hladkou hranu s vlysem
"ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0,900 * 13 g *"; u mincí v běžné
kvalitě je hrana vroubkovaná. Průměr mince je 31 mm, hmotnost 13 g a síla
je 2,3 mm. Obdobně jako u každé ražby mincí jsou i u těchto mincí
povoleny odchylky v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je
povolena odchylka nahoru 0,062 g a v obsahu zlata odchylka nahoru 0,01 %..
Na lícní straně mince ražené podle návrhu akademického sochaře
Ladislava Kozáka je na mezikruží v neuzavřeném opisu název státu "ČESKÁ
REPUBLIKA" a označení nominální hodnoty mince "200 Kč".
Hlavním motivem lícní strany je portrét Josefa Rösslera - Ořovského, průkopníka
a propagátora lyžování v Čechách, od jehož úmrtí uplynulo v letošním
roce 70 let. Po stranách portrétu je při vnitřním okraji mezikruží ve
dvouřádkovém neuzavřeném opisu text "Josef Rössler Ořovský 1869
1933". V pravé spodní části dvousetkoruny je umístěn oválný
medailon s dobovým českým lvem, položený přes dvě soudobé lyže, který
částečně zakrývá portrét a přesahuje ze středu mince na mezikruží.
Na mezikruží je rovněž značka mincovny, která minci razila.
Na rubu dvousetkoruny je ve středu vyobrazen lyžař v dobovém oblečení a
s dobovými lyžemi s jednou holí. Pravá lyže a hůl přesahují ze středu
mince na mezikruží. Vlevo od lyžaře jsou nad sebou letopočty
"1903" a "2003" oddělené linkou. Na mezikruží je opis
"Svaz lyžařů v Království českém". Iniciály autora návrhu
jsou umístěny v pravé spodní části středu dvousetkoruny při vnitřním
okraji mezikruží.
Ke každé minci se zdarma přikládá tzv. katalogová karta pohlednicového
formátu, zhotovená na strukturovaném polokartónu bílé barvy. Mince je
vyobrazena stříbrně s plastickým reliéfem, technikou tzv. suché pečeti.
Text je dvojjazyčný v češtině a angličtině. Karta pro obě provedení
mince je společná
Svaz lyžařů
v království českém
Založení Svazu lyžařů v Království českém je neodmyslitelně spjato
se jménem Josefa Rösslera-Ořovského, muže, který stál u zrodu mnoha
sportů v Čechách, a od jehož úmrtí uplyne v r. 2003 sedmdesát let. Byl
mj. v r. 1887 zakladatelem prvního lyžařského klubu ve střední Evropě,
Lyžařského kroužku při Bruslařském klubu v Praze, později oficiálně
pojmenovaném Český Ski Klub Praha.
Svaz lyžařů v Království českém byl ustaven 21. listopadu 1903 jako
první národní lyžařský svaz na světě zástupci tří českých lyžařských
spolků - Českého Ski Klubu Praha, Českého krkonošského spolku Ski v
Jilemnici a Českého ski klubu ve Vysokém nad Jizerou. Jeho prvním předsedou
byl Jan Buchar z Jilemnice, který spolu s Rösslerem-Ořovským patřil k průkopníkům
a propagátorům lyžování u nás.
Počátky Svazu lyžařů nebyly lehké zejména díky silným národnostním
bojům s Němci a Rakušany. Přesto se řady jeho členů stále rozrůstaly
a svaz vyvíjel bohatou činnost. V r. 1910 se stal jedním ze zakládajících
členů Mezinárodní lyžařské komise. Po skončení první světové války
a vzniku Československa se v prosinci r. 1918 přejmenoval na Svaz lyžařů
republiky Československé. Po druhé světové válce působil svaz dál
samostatně až do roku 1948, kdy se všechny tělovýchovné organizace staly
součástí jednotné celonárodní organizace Sokol. Po několika dalších
reorganizacích československé tělovýchovy a sportu byl v r. 1969 v rámci
Československého svazu tělesné výchovy ustaven Československý svaz lyžařů,
, který působil až do zániku federace.
![]()
Dnešní Svaz lyžařů
České republiky vyvíjí svou činnost v rámci Českého svazu tělesné výchovy
a sdružuje více něž 31 tisíc lyžařů v osmi úsecích - alpské disciplíny,
běžecké disciplíny, skok na lyžích, severská kombinace, akrobatické lyžování,
snowbording, travní lyžování, základní lyžování.
Za dobu své existence získalo české lyžování celou řadu významných
úspěchů na mezinárodním poli. Počátkem 20. století patřili čeští
lyžaři mezi špičky ve střední Evropě a na mezinárodních závodech se
umísťovali hned za seveřany, kteří v té době byli prakticky
neporazitelní. Hned na II. zimních olympijských hrách ve Sv. Mořici získal
čs. reprezentant Purkert bronzovou medaili ve skoku, bez úspěchů jsme
nebyli ani na světových mistrovstvích.
Nejúspěšnějším obdobím v dějinách českého lyžování byla léta
1964 až 1975, a to především v klasických lyžařských disciplínách, v
bězích a skocích. K největším úspěchům patří bezesporu zlatá a stříbrná
medaile Jiřího Rašky ve skocích na středním a velkém můstku na ZOH
1968 v Grenoblu. Úspěšná byla i léta osmdesátá, např. ze ZOH 1984 přivezli
lyžaři čtyři medaile - stříbro a bronz běžkyně, bronz skokani;
medaile se dočkalo i alpské lyžování zásluhou třetího místa ve sjezdu
Olgy Charvátové. V první polovině devadesátých let vozili medaile
skokani na lyžích, na přelomu tisíciletí vynikla především skvělá běžkyně
Kateřina Neumannová. V současné době se začínají prosazovat i
"nové" disciplíny, zejména akrobatické lyžování díky Aleši
Valentovi. Od roku 1968 do současné doby získali čeští lyžaři na
olympijských hrách a mistrovstvích světa celkem šest zlatých, deset stříbrných
a jedenadvacet bronzových medailí.
Prameny
:
ČNB,
sekce peněžní a platebního styku Text zpracován podle publikace
Zlatá kniha lyžování (Kulhánek a kol., Olympia Praha 1989) a podkladů
poskytnutých Svazem lyžařů ČR.
Historické fotografie zapůjčilo Tyršovo muzeum tělesné výchovy a
sportu, znaky poskytl Svaz lyžařů ČR.
