Segner - popis mince :
Na líci mince je uprostřed mincového pole v obdélníkovém
rámečku zobrazený významný Segnerův vynález – Segnerovo kolo.
Název státu Slovenská republika je v opise u horního okraje
mince rozdělený státním znakem, pod, kterým je letopočet ražby
2004. U horního okraje mince je nominální hodnota 200 Sk.
Stylizované iniciály autorky výtvarného návrhu Márie Poldaufové
jsou vpravo a značka mincovny vlevo u spodního okraje rámečku.
Na rubu mince je uprostřed mincového pole v kruhu zobrazen
portrét Jána Andreje Segnera. Kolem kruhu je v horní části
sedm nákresů představujících vývoj konstrukce Segnerova kola, ve
spodní části je uvedeno jeho jméno a příjmení Ján Andrej
Segner. U levého okraje mince je letopočet jeho narození 1704 a u
pravého letopočet úmrtí 1777.
200 Sk Ján Andrej Segner – 300. výročie
narodenia
Ján Andrej Segner (9. 10. 1704 - 5. 10.
1777) - matematik, fyzik, lékař a pedagog. Jeden z významných
představitelů vědy a techniky osmnáctého století. Bývá označován jako
otec vodní turbíny.
Ján Andrej Segner se narodil v Prešpurku (nynější
Bratislavě) do obchodnické rodiny. Už jako dítě býval zaujat chodem
vodního mlýna na říčce Vydrici, který jeho rodina vlastnila. Možná
právě pozorné sledování fyzikálních zákonitostí, uvádějících v pohyb
mechanismus mlýna, bylo osudovým pro jeho budoucí kariéru. Jako
čtyřletý přišel o matku a jeho výchovy se ujali otec s dědečkem.
Značný vliv na Segnerův profesní rozvoj měl slovenský inženýr Samuel
Mikovíny, přítel rodiny, jenž byl jen o čtyři roky starší.
Studium Segner zahájil na evangelickém lyceu
v Bratislavě, a pak pokračoval v Rábě (nynější Győr) a v Debrecíně.
V roce 1725 nastoupil na Lékařskou fakultu univerzity v německé Jeně a
brzy začal publikovat první odborné práce. Přesto, že školu dokončil
s úspěchem a v roce 1730 získal titul doktor medicíny, jeho zájem se
už v době studia stále více stáčel k přírodním vědám.
Po návratu do Uherska pracoval jako lékař,
nejdříve v Bratislavě a potom v Debrecínu. Současně se zabýval
výzkumem odolnosti lidského těla vůči klimatickým podmínkám. Jeho
záliba v matematice však neopadala, a tak
se Segner po roce stráveném v Debrecínu rozhodl
odejít zpátky do Jeny, kde se stal profesorem matematiky. Tam se ale
dlouho neohřál a brzy přijal pozvání univerzity v Göttingenu. Vedl
katedru matematiky, fyziky a chemie, publikoval a vydával učebnice.
Zasloužil se o výstavbu tamní observatoře, z níž pak sám pozoroval
zatmění slunce. Právě astronomií se zabývá jeho nejrozsáhlejší dílo,
dvousvazkové Astronomické přednášky. V Göttingenu působil celých
dvacet let, kariéru ukončil na univerzitě v Halle, kde pracoval až do
smrti.
Největších úspěchů Segner dosáhl při výzkumu
hydrauliky. Vytvořil teorii turbín (Specimen theoriae turbinum) v níž
popsal a propočítal nový typ vodní turbíny pracující na reaktivním
principu. Do dějin objev vešel pod názvy Segnerovo kolo, nebo
Segnerova turbína.
|