2004 - b. k. - Svetové dedičstvo UNESCO – Bardejov

Na lícní straně je uprostřed mincovního pole umístěno vyobrazení architektonických dominant města - vlevo kostel svatého Egídia, vpravo městská radnice. Nad nimi je umístěn státní znak,  při horním okraji mince název státu  SLOVENSKÁ REPUBLIKA při spodním okraji mince nominální hodnota 200 SLOVENSKÝCH KORÚN. Vlevo je u kostela značka Mincovny Kremnica a pod ní stylizované iniciály autora výtvarného návrhu Jána Černaja. Na rubu mince je uprostřed mincovního pole vyobrazen dobový plán Bardejova se středověkým opevněním, vpravo od něj je erb města.  Nápis SVETOVÉ DEDIČSTVO UNESCO je u horního okraje mince, pod ním je uveden letopočet ražby 2004 a u spodního okraje mince název města BARDEJOV.

Bardejov, administrativní a kulturní centrum horního Šariše, leží v severovýchodní části Slovenska. Dříve svobodné královské město je charakteristické množstvím památek, které tvoří jeden z nejvzácnějších urbanistických celků na Slovensku. Bohatá světská i církevní výstavba , která mu dodnes vtiskla středověký charakter je výsledkem jeho rozkvětu v 14. a 15. století. Nejvzácnější stavbou je monumentální chrám sv. Egídia. Jeho jedenáct křídlových gotických oltářů s tabulovými malbami patří k světovým unikátům. Pozornost si zaslouží i náměstí lemované měšťanskými domy gotického a renesančního původu a městská radnice ze začátku 16. století. Gotické opevnění je nejzachovalejším městským hradebním systémem celé evropy. Roku 2000 bylo historické jádro města spolu se zachovalým komplexem židovské synagogy a obřadních lázní zapsané do seznam světového dědictví UNESCO.

Národná banka Slovenska vyhlásila v lednu 2003 anonymní veřejnou soutěž o výtvarný návrh pamětní stříbrné mince nominální hodnoty 200 Sk na téma světové dědictví UNESCO - Bardej, městská památková rezervace. Soutěže se zůčasnilo 11 autorů kteří do ní předložili 13 návrhů. Komise guvernéra NBS posuzující výtvarné návrhy slovenských mincí je zhodnotila během zasedání v květnu 2003. Konstatovala překvapivě nízký počet soutěžních návrhů s ohledem na toto prestižní téma. Kladně hodnotila vhodný výběr motivů, jež si jednotliví autoři zvolili k vyjádření ojedinělých kulturních hodnota Bardejova. Přesto ji žádný z návrhů neoslovil natolik aby mu udělila první cenu. Jako nejvhodnější k realizaci vyhodnotila komise výtvarný návrh kremnického autora Jána Černaja, , který v soutěži získal druhou cenu. Při svém rozhodování vzala v úvahu zejména výstižné vyjádření zadaného tématu. Na lícní straně autor zobrazil  typické architektonické dominanty bardejovského náměstí - městskou radnici a kostel. sv. Egídia. Na rubu mince umístil reliéfní přepis dobového plánu města, který prezentuje jeho bohatou architekturu, chráněnou mohutným středověkým opevněním. Třetí cena byla udělena PhDr. Klimentovi Miturovi. Na jeho návrhu komise ocenila čistotu a vyváženou kompozici řešení obou stran. Na líci autor zobrazil kostel sv. Egídia s motivy jeho výzdoby, na rubu  si zvolil motivy dalších architektonických dominant a zajímavostí města. Druhá třetí cena byla udělena akad. soch. Michalovi Gavulovi. Jeho návrh oslovuje zajímavým kompozičním řešením a souladem mezi licní a rubovou stranou. Na obou stranách je stvárněno náměstí s řadovou zástavbou typických měšťanských domů. Vyobrazení domů na líci autor doplnil městskou radnicí a plastikou sv. Egídia, na rubu kostelem sv. Egídia, radnicí a erbem města.

Další návrhy mince

III. cena – PhDr. Kliment Mitura

III. cena – akad. soch. Michal Gavula

V roce 1972 byla v rámci UNESCO přijata Dohoda o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví, která definuje kulturní a přírodní dědictví a jeho hodnoty a zaměřuje se na jeho zachování pro budoucí generace. Na základě dohody se do Seznamu světového dědictví zapisují nejvýznamnější lokality a objekty světa s mimořádnou kulturní a přírodní hodnotou. V současnosti je v seznamu zahrnuto pět slovenských lokalit – Banská Štiavnica a technické památky jejího okolí, Vlkolínec – rezervace lidové architektury (od roku 1993), jeskyně Slovenského krasu (od roku 1995) a městská památková rezervace Bardejov (od roku 2000).

Okresní město Bardejov, administrativní a kulturní centrum horního Šariše, se nachází v severovýchodní části Slovenska. Kromě působivé přírodní scenérie nabízí bohatství kulturních a historických památek, které tvoří jeden z nejvzácnějších urbanistických souborů na Slovensku.

Nejstarší písemná zpráva o Bardejove je z roku 1241 a nachází se v Ipatijevském letopise. Na přelomu 13. a 14. století se v blízkosti osady, ležící na hlavní komunikační tepně, usadili kolonisti ze Slezska. Král Karel Robert jim v roce 1320 poskytl rozsáhlé privilegia, které urychlily proces přetvoření výsadní vesnice Bardejov na město. V roce 1376 ho král Ludovít I. povýšil na svobodné královské město.

Bezpečnost obchodu, řemesel a nezávislost města zaručovalo městské opevnění s nedobytnými bránami, mohutnými baštami a vodními příkopy, , které byly jedním z nejdokonalejších gotických opevnění, chránící naše středověká města. Dnes patří k nejzachovalejším městským hradebním systémům a svým významem se zařazuje k evropskému fondu kulturního dědictví.

Rozvoj řemeslné výroby ve 14. a 15. století vynesl město na vrchol slávy a bohatství. Výsledkem prosperity byla i bohatá světská a církevní výstavba. Z tohoto období se zachovaly mnohé stavby, které i dnes Bardejovu dávají středověký charakter. Nejvzácnější z nich je monumentální chrám sv. Egídia, který z architektonického hlediska patří mezi nejvýznamnější národně kulturní památky na Slovensku. Jeho 11 gotických křídlových oltářů s tabulovými malbami patří k evropským unikátům. Velkou pozornost si zasluhuje obdélníkové náměstí vydlážděné říčními kameny, ze třech stran lemované měšťanskými domy se znaky gotické a renesanční architektury. K vzácným památkám patří městská radnice ze začátku 16. století. Na území Slovenska je ojedinělou stavbou, ve, které se spojují prvky rané alpské renesance s doznívajícími pozdě gotickými stavebními a výtvarnými projevy. Urbanisticko – architektonickou zvláštností je zachované židovské podhradí, soubor bývalých židovských lázní, obytných domů a synagogy z 1. poloviny 18. století, vybudované podle talmudských předpisů a zachovaný hřbitov.

Po stoletích rozkvětu a slávy přišlo období úpadku a stagnace, kdy mor, požáry a války ničily město, které už nedosáhlo svoji někdejší prosperity. Jeho intenzivní obnova nastala po vyhlášení za městskou památkovou rezervaci v roce 1950. V roce 1986 byla městu Bardejov udělena Evropská zlatá medaile za památkovou starostlivost.

Prameny :
Národná banka slovenska.