2007 - 200 Sk b.k. 200. výročie narodenia Jozefa Maximiliána Petzvala

Averz (lícní strana):
Na líci mince uprostred mincového poľa je zobrazený dagerotypický prístroj s objektívom vyrobeným podľa Petzvalových výpočtov a v pozadí schéma optickej sústavy objektívu. Názov štátu SLOVENSKÁ REPUBLIKA je v opise pri hornom okraji mince a vpravo pri jej spodnom okraji je letopočet razby 2007. Vpravo od statívu fotografického prístroja sa nachádza štátny znak, vľavo nominálna hodnota mince 200 Sk. Značka Mincovne Kremnica a štylizované iniciálky autora výtvarného návrhu Karola Lička sú umiestnené nad letopočtom razby.

Reverz (rubová strana):
Na rube mince je zobrazený portrét Jozefa Maximiliána Petzvala s časťou schémy objektívu, v ktorej je umiestený matematický vzorec. Pri hornom okraji mince sú mená a priezvisko JOZEF MAXIMILIÁN PETZVAL a pri spodnom okraji sú letopočty jeho narodenia a úmrtia 1807 – 1891. 

Doporučujeme:
- Další informace o minci
- Informační leták (PDF soubor; 818 KB)

Jozef Maximilián Petzval (6. leden 1807 – 19. září 1891) – matematik, fyzik a vynálezce. Zakladatel moderní optiky a fotografie. Jedna z nejvýznamnějších vědeckých osobností devatenáctého století.

Jozef Maximilián Petzval se narodil ve Spišské Belé v rodině tamního učitele, geometra a varhaníka, pocházejícího z jižní Moravy. K technice měli Jozef i mladší bratr Otto velmi blízko už od dětských let. O jejich otci Jánu Fridrichovi je totiž známo, že objevil princip kyvadlových hodin a sestrojil psací stroj, který si nechal patentovat pod názvem Polygraph.

Úsměvně dnes působí skutečnost, že Jozef Maximilián Petzval, budoucí velikán světové vědy, měl na základní škole problémy s matematikou. Dokonce takové, že musel složit reparát. Jeho matematický talent se naplno projevil až na vyšším gymnáziu v Levoči, kam nastoupil po ukončení nižšího piaristického gymnázia v Podolínci. Následně absolvoval dvouleté lyceum v Košicích a v roce

1826 nastoupil ke studiu na Institutu geometrie v Pešti, které zakončil s diplomem inženýra. Do roku 1835 pak pracoval ve službách města Pešť jako městský inženýr.

V roce 1837 přijal pozvání vídeňské univerzity, kde jako profesor na katedře matematiky vydržel dlouhých čtyřicet let.

K jeho prvním zásadním objevům ho v podstatě nasměroval jeho kolega a přítel, univerzitní profesor Andreas Ettingshausen. Vybídl Petzvala ke zdokonalení optiky tehdejších daguerrotypických přístrojů, předchůdců moderních fotoaparátů. Obraz byl tehdy v závislosti na intenzitě světla snímán někdy až desítky minut. Petzval se pustil do složitých výpočtů, které v roce 1840 korunoval sestrojením portrétního objektivu se čtyřmi čočkami. Zakrátko zkonstruoval také objektiv pro fotografování krajiny. Díky zásadně lepší optice se doba expozice zkrátila pod jednu minutu, což byl jeden z důvodů pro následný rozmach fotografie. Petzvalovy pokrokově řešené objektivy začala s úspěchem vyrábět vídeňská firma Voigtländer. Sám jejich objevitel z toho však nijak významně neprofitoval a ocenění se dočkal spíše po stránce morální. Obdržel například řád císaře Františka Josefa, stal se uznávanou kapacitou mezi vědeckou společností tehdejší doby. Ve svých dvaačtyřiceti letech se stal členem vídeňské akademie věd, když předtím působil, jako její dopisovatel. V roce 1881 ho Jednota českých matematiků zvolila čestným členem.  Petzval také zdokonalil mikroskop, konstruoval promítací přístroje, osvětlovací zařízení nebo dalekohledy.

Napsal odbornou knihu Integrace lineárních diferenciálních rovnic s konstantním nebo proměnlivým koeficientem (1847). Další rukopisy byly objeveny a vyšly až po jeho smrti. Petzval skonal ve Vídni, jeho tělo bylo uloženo na tamní Ústřední hřbitov.