2007 - 200 Sk b.k. 200. výročie narodenia Jozefa Maximiliána Petzvala
Averz (lícní strana):
Na líci mince uprostred mincového poľa je zobrazený dagerotypický prístroj s
objektívom vyrobeným podľa Petzvalových výpočtov a v pozadí schéma optickej
sústavy objektívu. Názov štátu SLOVENSKÁ REPUBLIKA je v opise pri hornom
okraji mince a vpravo pri jej spodnom okraji je letopočet razby 2007. Vpravo
od statívu fotografického prístroja sa nachádza štátny znak, vľavo nominálna
hodnota mince 200 Sk. Značka Mincovne Kremnica a štylizované iniciálky
autora výtvarného návrhu Karola Lička sú umiestnené nad letopočtom razby.
Reverz (rubová strana):
Na rube mince je zobrazený portrét Jozefa Maximiliána Petzvala s časťou
schémy objektívu, v ktorej je umiestený matematický vzorec. Pri hornom
okraji mince sú mená a priezvisko JOZEF MAXIMILIÁN PETZVAL a pri spodnom
okraji sú letopočty jeho narodenia a úmrtia 1807 – 1891.
PODROBNOSTI K 2007 - 200 Sk b.k. 200. výročie narodenia Jozefa Maximiliána Petzvala
Jozef Maximilián Petzval (6. 1. 1807 – 17. 9. 1891) – fyzik, matematik,
univerzitný profesor, vynálezca, priekopník modernej optiky a fotografie,
patrí k významným predstaviteľom vedy a techniky 19. storočia.
Vo vedeckej a výskumnej práci sa venoval najmä optike. Jeho hlavným prínosom
bol výpočet korekcie optických sústav a výpočet zložených optických sústav.
V roku 1840 vypočítal parametre nového, podstatne zdokonaleného portrétneho
objektívu a neskôr i parametre krajinárskeho objektívu. Tieto vynálezy
podstatne rozšírili možnosti fotografie. Zdokonalil mikroskop i ďalekohľad a
zostrojil premietací objektív s veľkou svetelnosťou. Prispel k rozvoju
akustiky, vytvoril teóriu kmitov napnutých strún a zaoberal sa tiež
analytickou mechanikou, osobitne otázkami stability mostov, lanových dráh a
výškových budov. Je autorom diela o diferenciálnych rovniciach, mnohých
odborných štúdií a článkov. Bol členom akadémie vo Viedni a Uhorskej
akadémie vied.
Lícna strana:
Na líci mince uprostred mincového poľa je zobrazený dagerotypický prístroj s
objektívom vyrobeným podľa Petzvalových výpočtov a v pozadí schéma optickej
sústavy objektívu. Názov štátu SLOVENSKÁ REPUBLIKA je v opise pri hornom
okraji mince a vpravo pri jej spodnom okraji je letopočet razby 2007. Vpravo
od statívu fotografického prístroja sa nachádza štátny znak, vľavo nominálna
hodnota mince 200 Sk. Značka Mincovne Kremnica a štylizované iniciálky
autora výtvarného návrhu Karola Lička sú umiestnené nad letopočtom razby.
Rubová strana:
Na rube mince je zobrazený portrét Jozefa Maximiliána Petzvala s časťou
schémy objektívu, v ktorej je umiestený matematický vzorec. Pri hornom
okraji mince sú mená a priezvisko JOZEF MAXIMILIÁN PETZVAL a pri spodnom
okraji sú letopočty jeho narodenia a úmrtia 1807 – 1891.
Mince v provedení b.k.:
Další návrhy mince :
Miroslav Ronai
Miroslav Ronai
Doporučujeme:
- Další informace o minci
- Informační leták (PDF soubor; 818 KB)
Jozef Maximilián Petzval (6. leden 1807 – 19.
září 1891) – matematik, fyzik a vynálezce. Zakladatel moderní optiky a
fotografie. Jedna z nejvýznamnějších vědeckých osobností devatenáctého
století.
Jozef Maximilián Petzval se narodil ve Spišské Belé
v rodině tamního učitele, geometra a varhaníka, pocházejícího z jižní
Moravy. K technice měli Jozef i mladší bratr Otto velmi blízko už od
dětských let. O jejich otci Jánu Fridrichovi je totiž známo, že objevil
princip kyvadlových hodin a sestrojil psací stroj, který si nechal
patentovat pod názvem Polygraph.
Úsměvně dnes působí skutečnost, že Jozef Maximilián
Petzval, budoucí velikán světové vědy, měl na základní škole problémy
s matematikou. Dokonce takové, že musel složit reparát. Jeho matematický
talent se naplno projevil až na vyšším gymnáziu v Levoči, kam nastoupil po
ukončení nižšího piaristického gymnázia v Podolínci. Následně absolvoval
dvouleté lyceum v Košicích a v roce
1826 nastoupil ke studiu na Institutu geometrie
v Pešti, které zakončil s diplomem inženýra. Do roku 1835 pak pracoval ve
službách města Pešť jako městský inženýr.
V roce 1837 přijal pozvání vídeňské univerzity, kde
jako profesor na katedře matematiky vydržel dlouhých čtyřicet let.
K jeho prvním zásadním objevům ho v podstatě nasměroval
jeho kolega a přítel, univerzitní profesor Andreas Ettingshausen. Vybídl
Petzvala ke zdokonalení optiky tehdejších daguerrotypických přístrojů,
předchůdců moderních fotoaparátů. Obraz byl tehdy v závislosti na intenzitě
světla snímán někdy až desítky minut. Petzval se pustil do složitých
výpočtů, které v roce 1840 korunoval sestrojením portrétního objektivu se
čtyřmi čočkami. Zakrátko zkonstruoval také objektiv pro fotografování
krajiny. Díky zásadně lepší optice se doba expozice zkrátila pod jednu
minutu, což byl jeden z důvodů pro následný rozmach fotografie. Petzvalovy
pokrokově řešené objektivy začala s úspěchem vyrábět vídeňská firma
Voigtländer. Sám jejich objevitel z toho však nijak významně neprofitoval a
ocenění se dočkal spíše po stránce morální. Obdržel například řád císaře
Františka Josefa, stal se uznávanou kapacitou mezi vědeckou společností
tehdejší doby. Ve svých dvaačtyřiceti letech se stal členem vídeňské
akademie věd, když předtím působil, jako její dopisovatel. V roce 1881 ho
Jednota českých matematiků zvolila čestným členem. Petzval také
zdokonalil mikroskop, konstruoval promítací přístroje, osvětlovací zařízení
nebo dalekohledy.
Napsal odbornou knihu Integrace lineárních
diferenciálních rovnic s konstantním nebo proměnlivým koeficientem
(1847). Další rukopisy byly objeveny a vyšly až po jeho smrti. Petzval
skonal ve Vídni, jeho tělo bylo uloženo na tamní Ústřední hřbitov.