ČASOPIS MINCE A BANKOVKY Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.
PÍSMO NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (1) Obsah a forma, základní pojmy
Písmo můžeme chápat jako soustavu znaků s funkcí označovat nebo sdělovat.
S rezervou se dá použít fráze – písmo je staré jako lidstvo samo. Značky ukazující cestu v krajině, nebo dokládající vlastnictví nějakého předmětu, můžeme skutečně umístit do značné hloubky lidských dějin. Zvyšování nároků na sdělení činilo znaky složitějšími a dávalo je postupně do vzájemných souvislostí. Ve starověku už jsou pak známa různá písma tehdejších kultur, například klínové písmo Chetitů nebo hieroglyfy starých Egypťanů.
Západoevropská tradice se opírá o písmo, které se vyvíjelo ve Středomoří, ve starém Řecku a Římě. Platí pro ně stejná charakteristika, jako pro všechna písma předchozí a souběžně existující. Bylo dorozumívacím prostředkem vzdělané elity společnosti, která jeho sdělení podle potřeby prostředkovala negramotné většině.1 Pod pozdějším názvem „latinka“ se tohle písmo stalo společným jmenovatelem bezpočtu typů, z nichž se skládají texty, obklopující nás dnes na každém kroku. Bez ohledu na jazyk nebo techniku použití je to ale v zásadě tatáž abeceda, doplněná několika písmeny a podle národních specifik dalšími detaily. To, co vnímáme především, je sdělení. Písmo, tedy znaky tvořící slova a věty, většinou jen registrujeme, podobně jako médium nesoucí sdělení - knihy, plakáty, e-maily. A také drobné mince v naší kapse.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2017.
Mincovnictví USA (4)
Zlatá horečka a válka Severu proti Jihu
Nález zlata v Kalifornii umožnil vznik nových nominálů a dolaru se i přes problémy se spekulanty a devalvaci v roce 1853 dařilo. Občanská válka však vyhnala z oběhu nejen zlaté a stříbrné mince ale i niklové centy a na scéně se opět objevila alternativní platidla. 70. léta 19. století se stala obdobím rekonstrukce a politizace oběživa. Budoucnost dolaru rozdělila americkou společnost na dva nesmiřitelné tábory.
Zlatá horečka a nové nominály
Když v lednu roku 1848 spatřil jeden ze zaměstnanců Johna Suttera něco lesklého v potoce v Sacramento Valley, netušil že právě odstartoval další zlatou horečku. Nejednalo se o pr vní naleziště na území USA. K nálezům zlata došlo již ve 20. a 30. letech v Georgii, Oregonu či Colloradu. Díky náhlému nadbytku kovu a faktu, že mincovna ve Filadelf ii byla příliš daleko, vznikalo v sousedství ložisek velké množství soukromých ražeb, které vláda sice tolerovala ale příliš neschvalovala. Příkladem může být Templeton Reid kter ý si roku 1830 otevřel soukromou mincovnu v Milledgeville v Georgii, kde razil 2, 5, 5 a $10 a byl později nařčen z toho, že mince váhou neodpovídají standardu a ražbu musel ukončit.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2015.