ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (38) Jídelní známky III
Nejmladšími známkami, za které bylo možné pořídit polední jídlo, jsou ražby s nominální hodnotou (1) OBĚD.
Existuje jich řada typů a možno konstatovat, že všechny jsou z minulého století, převážně však z období první republiky. Zatímco u předchozích ražeb s příbory lze o výrobcích nanejvýše spekulovat, největší podíl těchto známek tvoří produkty závodu Karnet a Kyselý založeného roku 1905. Pouze několik ražeb je přisouzeno firmě I. B. Pichl Praha, u části materiálu je zhotovitel zatím neznámý.
Publikace Známky pražských pohostinských podniků autorů Z. Likovský, B. Kuchař a I. Světlá-Dubská uvádí 28 známek s hodnotou OBĚD, z nichž je 26 takto označeno na rubu. Podle uveřejněné typologie razidel firmy Karnet a Kyselý, Praha Žižkov jde o rubní razidla 20–23 a 25 (Likovský – Karnet – Světlá-Dubská 2000, 1751). O oblibě těchto motivů vypovídají varianty, vzniklé při výrobě nových razidel, jež nahradila větším objemem ražby nástroje opotřebované či poškozené. Ražby z rubních razidel přisouzených firmě Karnet a Kyselý a jejich varianty jsou na vyobrazení č. 1, ruby známek pravděpodobně téhož původu viz vyobrazení č. 2. Vývoj v ikonografii jídelních známek patrně dokumentují ražby smíchovské pivovarské restaurace U Zlatého anděla (obr. 3) na Švarcenberkově tř. 1 (dnes Nádražní), čp. 2222.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2017.
PRAŽSKÉ TŘÍKREJCARY
se značkou mincmistra Tobiáše Schustera a jeho ženy Doroty (příspěvek k typologii vládních ražeb císaře Ferdinanda II.)
Před pár lety jsem v několika svých příspěvcích k problematice českých ražeb císaře Ferdinanda II. předeslal, že toto období českého mincovnictví může být ještě dlouho poměrně bohatým zdrojem nových dílčích poznatků, které bude možné v budoucnu využít při vytváření komplexního soupisu českých ražeb – tzv. „Corpus Nummorum Bohemicorum“.
Tobiáš Schuster pocházel ze zámožného patricijského rodu Schusterů. Jeho otec Jan Schuster byl dlouhá léta zemským prubířem kovů. Dne 16. září 1608 byla rodina Schusterů povýšena do stavu tzv. erbovních měšťanů a Janu Schusterovi byl císařem Rudolfem II. udělen znak a predikát „z Goldburgu“. Erbovní znamení, umístěné v modrém kolčím štítu, má podle Adolfa Karlovského vztah k rodové řemeslné tradici. Znamení tvoří na zlatém trojvrší dvě koule nad sebou, spodní stříbrná, vrchní zlatá. Přikryvadla jsou vpravo černá, vlevo stříbrná oboustranně zlatě podšitá. Přílba na štítu je opatřena korunou. V klenotu je z koruny rostoucí stříbrný nekorunovaný dvouocasý lev, držící v pozdvižené pravé přední tlapě zlato-černě podélně pruhovaný prapor. (obr. 1) Další erbovní list byl udělen 10. listopadu 1627 bratrovi Tobiáše Schustera, pozdějšímu primátorovi Karlu Felixovi Schusterovi z Goldburgu. V tomto případě se patrně jednalo o tzv. polepšení erbu tím, že u měšťanských erbů obvyklá přílba kolčí byla nahrazena otevřenou přilbou turnajovou (mřížkovou).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2019.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
