2014 - b.k. 20 € - Chránené nálezisko opálov - Dubnícke bane
Averz (lícní strana):
Na líci mince je zobrazený historický Izabelin náhrdelník osadený dubníckymi opálmi. Na pozadí je doplnený siluetou netopiera, pre ktorého sú Dubnícke bane významným zimoviskom. V spodnej časti mincového poľa je štátny znak Slovenskej republiky a nad ním je letopočet 2014. V ľavej časti mincového poľa je v opise názov štátu SLOVENSKO.
Reverz (rubová strana):
Na rube mince je zobrazená silueta netopiera vo vnútornom prostredí bane. V spodnej časti je vchod do štôlne Jozef, ktorý je charakteristický pre Dubnícke bane. V hornej časti mincového poľa sú v opise nápisy NÁLEZISKO OPÁLOV a DUBNÍCKE BANE. Štylizované iniciálky mena a priezviska autorky výtvarného návrhu mince Márie Poldaufovej „MP“ a značka Mincovne Kremnica sú umiestnené pri spodnom okraji mince.
Opálové doly Dubník – nacházejí se zhruba 30 kilometrů od slovenského města Prešov nedaleko obce Červenica. Dubnické opálové doly byly známé už v šestnáctém století a do objevení nalezišť v Mexiku a v Austrálii byly největším zdrojem tohoto minerálu na světě. Historikové nevylučují, že opál z tohoto naleziště lidé dobývali už za dob římského impéria.
Dubnický opál byl v minulosti skutečným pojmem a pyšnila se jím řada velmožů i významných osobností v celé Evropě.
Je známo, že oblíben byl také u členů rodiny francouzského císaře Napoleona: jeden z těchto vzácných kamenů, nazvaný Trojský oheň, nosila jako ozdobu i císařovna Josefína. Největší dubnický opál ovšem nepocházel z podzemí: kámen o váze 607 gramů byl v roce 1775 nalezen v tamním potoce. Dostal jméno Harlekýn (Vienna Imperial Opal) a nyní ho mohou obdivovat návštěvníci přírodovědného muzea ve Vídni, kde je uložen. Vrcholu těžba dosáhla mezi lety 1845 až 1880, kdy se nájemcem stala rodina Goldschmidt. V tomto období v dolech pracovalo i více než 350 horníků, vytěžený kámen zpracovávalo až třináct brusičů.
V roce 1896 převzal doly stát, který však už před první světovou válkou (přibližně od roku 1908) začal těžbu omezovat. Důvodem byly problémy s odbytem, jež vyvrcholily až uzavřením dolů v roce 1922. Za menší poptávkou po slovenském opálu stála i rozvíjející se těžba v nových nalezištích v Mexiku a v Austrálii.
Význam dubnického opálu přibližuje i kniha Slovenský opál - Znovuobjavenie kráľovského drahokamu, kterou napsal významný italský gemolog Luigi Constantini.
Opál – název tohoto drahokamu zřejmě pochází ze sanskrtského slova upala, které znamenalo drahý kámen. Vyskytuje se v celé řadě barevných variací. Takzvaný drahý opál je obdivován pro typický optický jev nazývaný opalizace, který vzniká interferencí světla na rozhraních submikroskopických vrstev gelovitých kuliček minerálu. Opál je hydrát oxidu křemičitého (SiO2•nH2O), bez pravidelné krystalické struktury, v některých případech může vázat až 20 procent vody. Využívá se především jako šperk, uplatnění ale nachází i v chemickém průmyslu, kde se v některých případech uplatňuje jako filtr.