2019 b.k. - 200 Kč Aleš Hrdlička - 150. výročí narození

29. března 2019 uplyne 150 let od narození jednoho z nejvýznamnějších světových antropologů, dr. Aleše Hrdličky, vedoucího antropologického oddělení Národního přírodovědného muzea ve Washingtonu (Smithosian Institution), českého rodáka, příznivce české antropologie, nositele mnoha vědeckých ocenění. Aleš Hrdlička se narodil 29. 3. 1869 v Humpolci. Jako třináctiletý se s rodiči vystěhoval do Spojených států amerických. Již jako dítě projevoval velké nadání ke studiu. V USA vystudoval medicínu, které se však věnoval pouze v začátcích své profesní dráhy. Mnohem více ho přitahovala věda, a to především antropologie. Později vystudoval antropologii ve Francii. Tomuto oboru se dále, po většinu své kariéry, věnoval. Původně se Aleš Hrdlička specializoval na antropologický výzkum současné živé populace. Zaměřil se na americké indiány. Pořádal terénní expedice, na kterých prostudoval několik tisíc příslušníků různých indiánských kmenů. Zabýval se výzkumem i dalších etnických skupin. Prováděl somatologický výzkum (popisoval morfologii těla a měřil tělesné parametry). Později se však Hrdlička orientoval na paleoantropologii a historickou antropologii, tedy se začal zabývat studiem lidských kosterních pozůstatků, vyzvednutých při archeologických vykopávkách. Věnoval se otázce původu původních obyvatel Ameriky (indiánů a Eskymáků). Zajímalo ho, jakým způsobem se dostal paleolitický člověk na americký kontinent. Vyvinul teorii o asijském původu původních obyvatel Ameriky a o osídlení Ameriky asijskou cestou přes Beringovu úžinu (teorie platná dodnes). Svůj zájem rozšířil později na evoluci člověka v celém světě a začal se věnovat různým otázkám vývoje člověka, zejména výzkumu neandertálců. Vyslovil teorii o tom, že neandertálci byli předkové současného člověka (Teorie o neandertálské fázi člověka). Při své vědecké práci se také věnoval soudní antropologii (posuzování důkazů antropologickými metodami v souvislosti s trestnými činy) a je považován za zakladatele oboru soudní antropologie v USA a Kanadě. Jeho vědecká práce zahrnovala cestování po celém světě, studium lidských kosterních pozůstatků, terénní expedice za výzkumem živých indiánských a eskymáckých populací, terénní vykopávky ve spolupráci s archeology a vytvoření rozsáhlé sbírky mnoha tisíc kosterních pozůstatků indiánů. Nebyl mezi indiány oblíben, protože jsou odpůrci vyzvedávání kosterních pozůstatků svých předků a jejich vědeckého zkoumání. V současnosti, podle zákona o repatriaci indiánských artefaktů a kosterních pozůstatků (zákon z roku 1989 podepsaný prezidentem Georgem Bushem), Hrdličkova sbírka zanikla a kosterní pozůstatky byly vráceny indiánským kmenům. Byl spoluorganizátorem Panamerické výstavy o člověku v Americe, v kalifornském San Diegu (1915). K tomuto projektu přizval ke spolupráci i české antropology: Vojtěcha Suka, později profesora antropologie z Masarykovy univerzity v Brně a svého dlouholetého přítele z Univerzity Karlovy, prof. Jindřicha Matiegku. Při organizaci této výstavy, přišel na myšlenku budování muzeí o vývoji člověka v různých zemích světa, včetně Československa, kde ji uskutečnil. V roce 1918 založil American Journal of Physical Anthropology, jeden z nejvýznamnějších antropologických časopisů vůbec a v roce 1930 vědeckou společnost American Association of Physical Anthropologists. Kromě vědecké práce se věnoval výzkumu tzv. „Staroameričanů“, tj. výzkumu rodin, které žily v USA již po čtyři generace. V roce 1927 získal Huxleyho medaili, což je nejvyšší vědecké vyznamenání, které Antropologický královský ústav Velké Británie a Irska uděluje. V Československu získal čestné doktoráty Karlovy univerzity v Praze a Masarykovy univerzity v Brně. Aleš Hrdlička po celou svou profesní dráhu udržoval těsný kontakt s bývalou vlastí, ke které cítil velice vřelý vztah. A ta mu jej oplácela stejně. Dodnes je, v Českých zemích, velice ctěn a vážen. Ze všech sil podporoval v Československu, rozvoj vědy, především rozvoj antropologie (z antropologů byl v kontaktu se svým přítelem prof. Jindřichem Matie gkou z Katedry antropologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze a prof. Vojtěchem Sukem z Antropologického ústavu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, který byl o generaci mladší, ale i s dalšími badateli např. Karlem Absolónem nebo Luborem Niederlem ). Také podporoval své rodné město Humpolec, jehož se stal čestným občanem. O památku dr. Aleše Hrdličky pečují v Humpolci dodnes. Jeho podpora byla rozsáhlá, od osobního kontaktu, spolupráce a rad, až po pomoc materiální. Založil H rdličkovu nadaci, z níž bylo financováno vydávání časopisu Anthropologie, který od roku 1922 vycházel v Praze, na Karlově Univerzitě a po válce byl přesunut do Brna a dodnes je vydáván v Moravském zemském muzeu. Zasadil se o založení Hrdličkova muzea člově ka, které dodnes působí při Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Aleš Hrdlička si přál vystavění nové budovy pro muzeum, ohledně čehož psal prezidentu Masarykovi a uvedl velmi přesnou představu, jak má budova vypadat. Budova nebyla nikdy postavena a finanční prostředky z jeho nadace, na ni vyčleněné, se ztratily za druhé světové války. Odkaz dr. Aleše Hrdličky je živý i v současnosti. Česká společnost antropologická, spolu se zastupitelstvem města Humpolce udělují medaili dr. Aleše Hrdličky význačným vědcům na poli antropologie a také v občanské rovině. Pořádají soutěž o cenu dr. Aleše Hrdličky pro studenty antropologie, v magisterské a doktorské kategorii, a také pořádají tradiční, mezinárodní, Hrdličkovy kongresy, při příležitosti výročí jeho narozen í. Jméno dr. Aleše Hrdličky je známo všem odborníkům i studentům v oblasti antropologie na celém světě a právem ho lze považovat za jednoho z největších odborníků v oblasti antropologie. Mnohé z jeho myšlenek jsou rozvíjeny dodnes. Jeho motto, znějící v českém překladu: „ Všechno lidstvo jednoho původu “ (v originále „ All mankind is of one origin “) je v dnešní době pořád aktuální.