Doporučujeme :
-
- Stříbrné mince ČR
- Co je to žádanka mincí?
Další stříbrné mince 2019:
200 Kč První pražská defenestrace
200 Kč Sestrojení prvního letadla české výroby Bohemia B-5
200 Kč Založení Československého červeného kříže
200 Kč Aleš Hrdlička
500 Kč Zahájení vydávání československých platidel
Česká národní banka vypsala v červenci 2018 ceny za předložení uměleckého návrhu pamětní mince, která bude vydána k 600. výročí první pražské defenestrace, s uzávěrkou dne 21. září 2018.
Vypsání ceny se účastnilo 12 výtvarníků, kteří předložili celkem 19 sádrových modelů. Vyhodnocení uměleckých návrhů uskutečnila Komise pro posuzování návrhů na české peníze dne 2. října 2018. Odbornou poradkyní byla profesorka PhDr. Marie Bláhová, CSc., z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Komise hodnotila návrhy tradičním tříkolovým systémem. V prvním kole bylo vyřazeno 6 návrhů, které se vyznačovaly výtvarnými či technickými nedostatky a věcnými chybami ve ztvárnění tématu. Ve druhém kole bylo oceněno 9 návrhů.
Do třetího kola postoupily čtyři návrhy, které komise označila za tematicky i výtvarně nejzdařilejší. První cenu a doporučení k realizaci získal návrh Asamata Baltaeva, DiS., za výběr motivů na lícní straně a za dokonalé zachycení postav v pohybu na straně rubové. Druhou cenu komise udělila návrhu akademické sochařky Majky Wichnerové za vystižení atmosféry vycházejícího davu z kostela Panny Marie Sněžné a samotného aktu defenestrace. Třetí cenu obdržel návrh akademického sochaře Zbyňka Fojtů za soulad obou stran a vystižení tématu husitství z Jenského kodexu. Návrh Mgr. Petra Horáka získal ve třetím kole mimořádnou odměnu.
Bankovní rada České národní banky na svém jednání dne 15. listopadu 2018 nepotvrdila rozhodnutí komise a k realizaci vybrala návrh akademické sochařky Majky Wichnerové.
1. cena
3. cena
První pražská defenestrace 30. července 1419
Narůstající
konflikty v Čechách na konci 1 4. a na počátku 15. století, vnitřní války,
ekonomické problémy, především však poměry v církvi, vyvolávaly ostrou kritiku,
kterou šířili reformní kazatelé ve městech i na venkově. Upálení předního z
nich, mistra Jana Husa, v Kostnici 6. července 1415 a mistra Jeronýma Pražského
o necelý rok později, pobouřilo celé Čechy. Česká a moravská šl echta poslala
kostnickému koncilu známý protestní list. Proti koncilu se postavila pražská
univerzita. Po zemi se šířilo přijímání z kalicha jako symbolu návratu k původní
nezkažené církvi. Ve městech docházelo ke sporům o kostely mezi zastánci a
odpůrci k alicha. Na venkově šířili nové myšlenky především potulní kazatelé.
Český král Václav IV. proti těmto jevům zprvu nezasahoval. Až na nátlak svého
bratra římského a uherského krále Zikmunda , a církevních představitelů na
počátku roku 1419 nařídil, aby se faráři, kteří byli vypuzeni ze svých kostelů,
protože nechtěli podávat oltářní svátost podobojí, vrátili zpět a aby jejich
nástupci tyto kostely opustili. To vyvolalo neklid především v Praze, kde by
takto Husovi přívrženci směli působit pouze ve třech kostelech.
Nejradikálnější situace byla na Novém Městě pražském, kde Václav IV. dosadil
novou protihusitsky orientovanou městskou radu. N oví konšelé mimo jiné zatkli
několik stoupenců kalicha. Napětí vyvrcholilo v neděli 30. července 1419. Bývalý
premonstr átský mnich Jan Želivský , který nedlouho předtím musel v důsledku
králova nařízení opustit kostel sv. Štěpána, tehdy pronesl v kostele P. Marie
Sněžné kázání na téma „Střežte se falešných proroků“ a svými výroky navodil v
početném shromáždění, v němž někte ří účastníci byli ozbrojeni, bojovou náladu.
Po kázání se zástup vydal ke kostelu sv. Štěpána, vylomil vrata, uvedl Jana
Želivského zpět do kostela a ten podával přítomným svátost pod obojí.
Novoměstští radní v čele s purkmistrem, ale i někteří obecní starší, úředníci
a pacholci , znepokojeni situací se dostavili na radnici, aby učinili opatření
proti nepokojům. Posléze se před radnicí objevil zástup lidí vedený Janem
Želivským se svátostí upevněnou na dlouhé tyči. Jan Želivský vyzval konšely, aby
propustil i z vězení zajaté husity. Když konšelé odmítli, vrhl se zástup na
stráže, husité vtrhl i do radnice, pobili purkmistra, konšely a úředníky, kteří
včas z radnice neutekli, a vyhodili je z oken (zahynulo 13 nebo 14 lidí). Na
zprávu o těchto událostech reagova l Václav IV. záchvatem vzteku, který zřejmě
vyvolal mozkovou příhodu. Po více než dvou týdnech, 16. srpna 1419, král zemřel.
Zpráva o jeho smrti vyvolala další bouře. V Praze byli nekatolíci vyháněni z
města, byl vypálen kartuziánský klášter, ničeny obraz y a sochy v kostelí ch.
Bouře zasáhly i další města jako Písek, Plzeň, Žatec, Louny nebo Hradec Králové.
Text: Prof. PhDr. Marie Bláhová, DrSc