ČASOPIS MINCE A BANKOVKY Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.
Zlato nebo diamanty
S probíhající finanční krizí se stále více lidí zajímá o způsoby jak zajistit své úspory spolehlivěji než jen prostým uložením peněz na konto.
Obavy že budou i další měny ztrácet svoji sílu stejně jako to vidíme u amerického dolaru podporuje i vydávání ohromných částek na záchranu bank nebo automobilových továren po celém světě.
Oblíbenou alternativou pro uložení úspor jsou proto zlato a diamanty.
Většina investorů, která se dříve zajímala pouze o finanční produkty a akcie však nemá investicí do těchto komodit mnoho zkušeností. Mnoho z nich nejdříve srovnává výhody a nevýhody obou a vybírají si zda investovat do zlata nebo do diamantů.
Jaký jsou mezi zlatem a diamanty zásadní rozdíly z pohledu investora ?
Investiční zlato je osvobozeno od DPH. Nakoupíte-li zlato jako fyzická osoba, nemusíte tedy platit 19 procent daň. Takže pokud se rozhodnete uložit do zlata 1 mil Kč, získáte zlato v hodnotě 1. mil Kč
Osvobození od DPH se však vztahuje pouze na investiční zlato. Stříbro, platina, šperky, drahé kameny jsou daní zatíženy. Stejně tak diamanty. Proto pokud uložíte 1 mil. Kč do diamantů, získáte za tuto částku diamanty pouze v hodnotě cca 800 tis. Kč. Těch 19 procent rozdílu odvede obchodní prodávající diamanty jako daň státu.
Diamanty mají proti zlatu jednu výhodu. Jsou mnohem lehčí. V investičním zlatě se investovaných 10 mil. Kč promění na cca 18 Kg zlatých cihel, diamanty v této hodnotě představují jen malou hromádku třpytivých kamínků. Jsou mobilnější.
Trumfem zlata nad diamanty v této pomyslné soutěži je snazší likvidita. Zatímco diamanty prodáte pouze u několika málo odborníků kteří umí přesně a plně ocenit jejich hodnotu, zlato se prodává snáz a prodejní cena se stanoví jednoduše dle aktuální ceny zlata a váhy vašich zlatých rezerv.
Drobná mince doby grošové Sběratelský tip pro náročnější
V Kronice zbraslavské se dočítáme, že král Václav II. poslal roku 1300 své vyslance do Florencie, a do Čech odtud povolal tři pečlivé odborníky znalé mincovního díla, u kterých byla záruka, že mohou realizovat jeho plán.
V Kronice zbraslavské se dočítáme, že král Václav II. poslal roku 1300 své vyslance do Florencie, a do Čech odtud povolal tři pečlivé odborníky, Reinharda, Alfarda a Cynona Lombardského, muže znalé mincovního díla, u kterých byla záruka, že mohou realizovat jeho plán: „…aby lid měl s ním vzájemně jednu společnou minci, protože se totiž sdílejí o jednoho krále a jedno království. A tak byla léta Páně 1300 v měsíci červenci zavedena mince grošů pražských a malých penízků, jichž jde na groš dvanáct, a každý peníz byl označen jménem Václava, který jej zavedl.“
Před touto mincovní reformou docházelo k časté a škodlivé obměně mincí, která neprospívala poddaným ani obchodníkům. Kronikář k tomuto období poznamenal: „… protože denár, který byl včera a předevčírem dobrý a platný, po několika dnech přestal být k potřebě.“
Královská mincovna vznikla v Kutné Hoře v souvislosti s mincovní reformou. V tamním Vlašském dvoře byl vybudován významný středověký podnik, který novou minci začal v yrábět a založil na ní na dobu více než dvou set let slávu českého mincovnictví. Tzv. pražský groš a jeho díly původně zvané parvi (později nazý vané peníze) se staly finanční oporou českého království a postupně získávaly stále větší oblíbenost i uplatnění v zahraničí. Nejenže byly pražské groše všude v Evropě přijímány, ale podle jejich vzoru i napodobovány jinými evropskými mincovními systémy a to zejména v Míšni, Polsku, Hesensku, v Uhrách i v jiných zemích.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012