Karlův most

Karlův most
Jedná se o nejstarší pražský most, který je zároveň jedním z nejkrásnějších na světě. Původně se jmenoval Pražský či Kamenný most a teprve až od roku 1870 byl nazván Karlův most. Na jeho místě stál původně most románský, zvaný podle manželky krále Vladislava I. (1140 - 1172) Juditin. Postaven byl v letech 1158 - 1171, v roce 1272 jej vážně poškodila povodeň a jeho zbytky pak nevydržely 3. února roku 1342 nápor ledu, dřeva a jiného materiálu, přineseného opět povodní. Zničení mostu bylo ve své době považováno za národní pohromu.

Po této katastrofě byl dlouhou dobu provizorně užíván pouze most dřevěný a až 9. července 1357 v 5 hodin 31 minut položil král Karel IV. (1346 - 1378) základní kámen nového mostu. Datum, i s přesným určením času, bylo vybráno s ohledem na konjunkci Slunce se Saturnem, což byl podle astrologů pro takový počin nejvhodnější a nejšťastnější okamžik roku. Stavbou byl pověřen mladý švábský stavitel Petr Parléř a jeho huť, která most dokončila začátkem 15. století. Délka Karlova mostu je 520 m a šířka 10 m, spočívá na 16 pilířích, postaven je z pískovcových kvádrů a sevřen do vstupních bran s věžemi, z nichž Staroměstská mostecká věž je rovněž dílem Parléřovy huti, zatímco Malostranské mostecké věže pocházejí každá z jiného období.

Na zábradlí Karlova mostu stojí třicet soch a sousoší světců, instalovaných sem v letech 1683-1714, a která jsou díly významných barokních umělců (M. B. Braun, otec a synové Brokoffové aj.). Sochy, zničené během povodní, jejichž ničivému působení byl most během staletí vystaven mnohokrát (mj. v roce 1784, 1890), nahradila díla soudobých sochařů. Od roku 1965 jsou původní plastiky, k jejichž zhotovení byl použit český pískovec, postupně nahrazovány kopiemi a originály ukládány v lapidáriu Národního muzea a Národní galerie.

Karlův most byl až do 20. století především důležitou komunikací, po níž se pohybovali lidé a zboží z jednoho břehu řeky na druhý. Tomu vycházela vstříc řada opatření upravujících pohyb po jeho ploše. Z roku 1707 pochází nařízení pro pravostranný pohyb a v roce 1723 most osvítilo olejové osvětlení, nahrazené v roce 1866 plynovým. Jeho kandelábry byly upraveny pro svícení elektrickou energií a jsou v provozu dodnes. Různé zásahy do povrchu (asfaltový koberec, chodníky) byly završeny položením dlažby v 70. letech 20. století.

Konec Karlova mostu stojí nad "Ostrovem milenců", jak se také nazývá Kampa, kam je možno přímo z mostu sejít po schodišti umístěném na levé straně. To bylo postaveno v roce 1844 Josefem Krannerem v novogotickém slohu. Malostranská strana mostu je zakončena Malostranskými mosteckými věžemi, jejichž bránou se vstupuje na Malou Stranu, založenou roku 1257 Přemyslem Otakarem II. (1253 - 1278) jako Nové Město pražské vypuzením původních obyvatel, na jejichž místo byli uvedeni němečtí kolonisté. Když se roku 1348 Karlem IV.založené pražské město začalo nazývat Novým Městem pražským, Malá Strana přijala název Menší Město pražské.

Karlův most byl vždy místem, k němuž se upírala fantazie umělců všeho druhu a také lidová slovesnost mu věnovala mnoho místa ve svých pověstech a zkazkách. Jedna např. vypráví o vodníkovi bydlícím pod čtvrtým mostním obloukem. Žil zde prý dávno před založením Karlova mostu a ve svém sídle pod pilířem obhospodařoval a těšil se z velkého bohatství z nasbíraných dušiček. 

Jak ale léta ubíhala a vodník stárnul, začalo mu být v samotě pod vodní hladinou smutno a tak se jednoho dne rozhodl vodnické živnosti zanechat a zřídil si na břehu Kampy půjčovnu loděk. Jiná pověst se váže ke stavbě mostu. Aby byl most pevný a odolný, nechal stavitel přimíchat do malty vápno s vínem a vejci. V Praze však tolik vajec nebylo a tak král Karel nařídil, aby se vejce svážela ze všech českých měst. Velvarští obyvatelé poslali však místo vajec sirových vejce vařená natvrdo, aby se po cestě nerozbila a občané Unhoště poslali zase spolu s vejci i tvaroh a syrečky. A tak je Karlův most opravdu důkladně postavený, neboť v jeho základech je víno z pražských vinic, tvaroh a syrečky z Unhoště a vejce z celých Čech. Nejslavnější pověstí je však ta o zázračném meči. Někde ve zdivu je zazděn Bruncvíkův zázračný meč, nikdo však neví kde. Ale až jednou bude české zemi nejhůř, vyjede prý svatý Václav v čele blanických rytířů své zemi na pomoc a tehdy na Karlově mostě jeho kůň klopýtne o kámen, ten se vyvrátí a pod ním se objeví slavný Bruncvíkův meč. Svatý Václav jej vytasí a zvolá: "Všem nepřátelům země České hlavy dolů!". A od té doby bude v Čechách klid a mír už navždy. 

Prameny :
pragensia.tiscali.cz
www.karluvmost.cz