České mince nejvzácnější
Mince
nebyly
dosud
ani u
nás ani
v cizině
námětem
básní a
v tom
směru
jeví se
tudíž
tato
sbírka
originálem
beze
všeho
předcházejícího,
našeho i
cizího
vzoru.
Bezprostředním podnětem k básni, která nejprve vznikla o malé grešli měděné Marie Terezie z r. 1759, byla návštěva znalce mincí a numismatického spisovatele pana JUDr. Kristiana Turnwalda.
Z radosti nad jeho obdivem pro zmíněnou, nyní velmi vzácnou minci a milou ozdobu mé sbírky, pojal jsem náhle úmysl „spáchat“ básničku na ni a již druhého dne (13. Února 1932) zrodilo se toto první humorné děcko poesie „numismatické“ a bylo ihned na to ve „Sběrateli“ numismatům tlumočeno.
Povzbuzen úspěchem, přikročil jsem v březnu ke zbásnění prvního groše pražského Václava II., tedy mince, která byla po roce 1300 nejpřednějším stříbrným platidlem v Evropě.
I tato báseň byla v r. 1932 ve „Sběrateli“ uveřejněna.
Dlouhá, různými okolnostmi zaviněna přestávka byla přerušena teprve v květnu 1934 Florinem Jana Lucemburského a hned na to malým grošem Rudolfa II.
Že v poezii numismatické bylo pokračováno, má na svědomí známý numismatický odborník a spisovatel pan inž. Josef Dobrý z Prahy.
Jeho povzbudivá, hřejivá slova v jeho četných, mnou vždy s velkou radostí vítaných dopisech, vzpružila skleslou mysl a jeho velmi cenné pokyny dovedly dílo šťastně ke konci, začež mu zůstanu vždy z té duše vděčným.
Laskavostí numismatika Karla Chaury obstarána byla vyobrazení.
Potřeboval jsem povzbuzení, neboť práce byla čím dál těžší, chtěl-li jsem při všech opěvaných mincích podat nejen výstižný a numismaticky správný dopis každé, ale při tom vyhnout se suchopárné jednotvárnosti.
I zapojení vložek historických a vlasteneckých bylo často choulostivým oříškem, mělo-li se státi co možná nenásilně.
Žiji na venkově bez osvěžujících osobních styků s kruhy numismatickými a často i bez potřebných odborných pomůcek, ale velká láska k naší české numismatice a upřímný obdiv k opěvaným starším mincím našim sílily mne v mém počinu spolu se snahou živou, aby se rozšířil zájem o naše staré mince i v širší kruhy hlavně naší mládeže.
Vyorat byť jen malou brázdu na lánu ladem ležícím, bylo mým cílem a dosažení jeho bude mou jedinou a nejmilejší odměnou za mou poctivou snahu.
Bezprostředním podnětem k básni, která nejprve vznikla o malé grešli měděné Marie Terezie z r. 1759, byla návštěva znalce mincí a numismatického spisovatele pana JUDr. Kristiana Turnwalda.
Z radosti nad jeho obdivem pro zmíněnou, nyní velmi vzácnou minci a milou ozdobu mé sbírky, pojal jsem náhle úmysl „spáchat“ básničku na ni a již druhého dne (13. Února 1932) zrodilo se toto první humorné děcko poesie „numismatické“ a bylo ihned na to ve „Sběrateli“ numismatům tlumočeno.
Povzbuzen úspěchem, přikročil jsem v březnu ke zbásnění prvního groše pražského Václava II., tedy mince, která byla po roce 1300 nejpřednějším stříbrným platidlem v Evropě.
I tato báseň byla v r. 1932 ve „Sběrateli“ uveřejněna.
Dlouhá, různými okolnostmi zaviněna přestávka byla přerušena teprve v květnu 1934 Florinem Jana Lucemburského a hned na to malým grošem Rudolfa II.
Že v poezii numismatické bylo pokračováno, má na svědomí známý numismatický odborník a spisovatel pan inž. Josef Dobrý z Prahy.
Jeho povzbudivá, hřejivá slova v jeho četných, mnou vždy s velkou radostí vítaných dopisech, vzpružila skleslou mysl a jeho velmi cenné pokyny dovedly dílo šťastně ke konci, začež mu zůstanu vždy z té duše vděčným.
Laskavostí numismatika Karla Chaury obstarána byla vyobrazení.
Potřeboval jsem povzbuzení, neboť práce byla čím dál těžší, chtěl-li jsem při všech opěvaných mincích podat nejen výstižný a numismaticky správný dopis každé, ale při tom vyhnout se suchopárné jednotvárnosti.
I zapojení vložek historických a vlasteneckých bylo často choulostivým oříškem, mělo-li se státi co možná nenásilně.
Žiji na venkově bez osvěžujících osobních styků s kruhy numismatickými a často i bez potřebných odborných pomůcek, ale velká láska k naší české numismatice a upřímný obdiv k opěvaným starším mincím našim sílily mne v mém počinu spolu se snahou živou, aby se rozšířil zájem o naše staré mince i v širší kruhy hlavně naší mládeže.
Vyorat byť jen malou brázdu na lánu ladem ležícím, bylo mým cílem a dosažení jeho bude mou jedinou a nejmilejší odměnou za mou poctivou snahu.
V Chýnově
28.
Října 1935.
Luděk
Zadražil
- Denár knížete Václava Svatého
- Denáry Bořivoje II., Vladislava I. a Soběslava I.
- Brakteáty
- Nejranější z grošů všech
- Florin Jana Lucemburského, první dukát českého království
- Šlikův tolar z r. 1520
- Rudolfův malý groš, první mince s českým nápisem
- Naše mince revoluční 1619-1620
- Malá grešle Marie Terezie z r. 1759
- První mince kovové republiky Československé z r. 1921
- Jubilejní desetikoruna 1918 – 1928
- Rašinův dukát
NEAKTIVNÍ COOKIES
Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky
dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte
lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.