Britannia - zlaté mince.

Britannia - zlaté mince

BRITANNIA - ZLATÉ MINCE
( 1 produktů v prodeji. )

BRITANNIA - BRITSKÁ ZLATÁ INVESTIČNÍ MINCE
Ražba těchto mincí jejichž cena jen nepatrně převyšuje aktuální cenu zlata začala v roce 1987. Od té doby se Británie razí každým rokem vždy ve váze 1, 1/2, 1/4 a 1/10 Oz ( Troyská unce ). Pro sběratele se razí i menší množství mincí špičkové kvality v provedení s leštěným povrchem. Technické parametry mincí :

Velikost	Nominál	Průměr	Váha	Složení	Obsah zlata	Obsah zlata
Jedna unce	Ł100	32.69 mm	34.0500 gramů	.917/1.000	31.104 gramů	1.0000 Oz
Polovina	Ł50	27.00 mm	17.0250 gramů	.917/1.000	15.552 gramů	0.5000 Oz
Čtvrtina	Ł25	22.00 mm	8.5130 gramů	.917/1.000	7.776 gramů	0.2500 Oz
Desetina	Ł10	16.50 mm	3.4120 gramů	.917/1.000	3.110 gramů	0.1000 Oz

Pozn. Zlato je z 1/12 doplněno mědí u mincí ražených do 1989 a stříbrem u mincí ražených od 1990.

PAMÁTKY NA BANKOVKÁCH (6)
Chrám opeřeného hada v Teotihuacanu

V tomto dílu se spolu vydáme na druhý konec světa do období předkolumbovské civilizace, do centrální části Mexika. Ústředním motivem bankovky na reversní straně je pyramida v Teotihuacanu zvaná Chrám Quetzalcoatl, nebo chcete-li Chrám Opeřeného hada. Nachází se v centrálním Mexiku a stáří je datováno mezi 150 až 200 nl. U tohoto historického komplexu se dodnes pořádně neví, kdo jej postavil. V úvahu tak připadají Toltékové, Otomíové či Totonakové.

Motiv pyramidy byl na mexických bankovkách již jednou použit a jednalo se o nominál 1000 pesos z období let 1941-45. V tomto případě se jednalo o pyramidu z komplexu Chichen-itza. Byla zasvěcena stejnému bohu jako druhá pyramida, které se týká tento článek. K chrámu, kter ý je zobrazen v ýše na bankovce, se přesuneme na západ do komplexu Teotihuacan. Z tohoto komplexu se zaměříme na třetí největší pyramidu zvanou dle aztéckého božstva Quetzalcoatl. Mezi Aztéky byl Quetzalcoatl spojen s bohy větru, planety Venuše, svítání, obchodníků a umění, řemesel a znalostí.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2018.

UKRAJINA 100 HŘIVEN
Komparace 1992–2014

Ukrajinská hřivna (ukrajinsky гривня / hryvňa; [ˈɦrɪu̯nʲɑ] IPA, ₴; emitent Natsional‘niy Bank Ukraïni) je zákonným platidlem východoevropského státu Ukrajina. Její ISO 4217 kód je UAH. Jedna hřivna je tvořena 100 kopějkami (ukrajinsky копійка / kopijka; 1/100).

Název hřivna se opakuje, protože shodnou měnu měla už Kyjevská Rus v 11. století. Novodobá hřivna se do oběhu dostala v roce 1996, kdy nahradila předešlou měnu, ukrajinský karbovanec (sing. i plurál je shodný; totožný emitent; Natsional‘niy Bank Ukraïni), která byla dočasnou měnou v období přechodu ze sovětského rublu na ukrajinskou hřivnu (1991–1996 [1995]). Hřivna vycházela z karbovance v poměru 100 000 karbovanců: 1 hřivna. Karbovanec byl zaveden proto, aby překlenul období hyperinflace a aby připravovaná nová ukrajinská měna tento problém už neměla. Hned v roce 1992 začaly přípravy na zavedení hřivny; v Kanadě byly vytištěny první bankovky, které až do roku 1996 čekaly na své oficiální použití. První emisí byla 1992 (1996) Issue. Bankovky byly datovány rokem 1992. Dvojí rok v názvu emise znamenal faktické vytištění bankovek (1992) a rok uvedení do oběhu (1996). Karbovanec a hřivna souběžně platily mezi 2. zářím a 16. zářím 1996, od 17. září téhož roku byla jedinou platnou měnou hřivna a karbovanec přestal v platebním systému existovat.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2018.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU

Britannia - zlaté mince

NEAKTIVNÍ COOKIES