300. VÝROČÍ ÚMRTÍJANA BROKOFFA
200 Kč 2018
12. prosince 2018 vydala Česká národní banka pamětní stříbrnou dvousetkorunu k 300. výročí úmrtí Jana Brokoffa, barokního sochaře a řezbáře.
Jan Brokoff se narodil ve Spišské Sobotě v horních Uhrách. Vyučil se řezbářem a kolem roku 1680 odešel za prací do Čech. Zpočátku převážně pobýval v západních Čechách. V roce 1692 se již natrvalo usadil i s rodinou v Praze, kde si o rok později koupil dům a založil sochařskou dílnu. V této dílně se vyučili i jeho dva nejstarší synové Michal Josef a Ferdinand Maxmilián, kteří zde později také působili a společně vytvořili řadu soch. Nejznámější sochou Jana Brokoffa je bronzový odlitek sochy svatého Jana Nepomuckého na Karlově mostě (1683). Dřevěný originál byl vytvořen podle skici Matyáše Rauchmüllera a v současné době se nachází na hlavním oltáři v kostele svatého Jana Nepomuckého na Skalce v Praze. V letech 1683-1685 vyřezal řadu dřevěných soch svatých umístěných například v kostelech sv. Barbory v Manětíně, Nanebevzetí Panny Marie v Tachově nebo sv. Mikuláše v Prostiboři.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2019.
PÍSMO NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (10)
Dva králové na jednom trůnu
Toho, kdo ve střední Evropě zažil střídání 16. a 17. století, sotva napadlo, že odchází čas relativního klidu a míru. Lépe řečeno, nenapadlo ho, že může být podstatně hůř než dosud. Měl sice v paměti různé vojenské konflikty a také určitě vnímal eskalující náboženskou konfrontaci mezi katolíka a protestanty. Neměl ale tušení, že poznané se znásobí a povede ke skutečnému všeobecnému rozvratu, který bude trvat tři desetiletí. Boj se v předstihu objevil i na mincovních obrazech.
Bohaté oblečení a sebevědomá gesta prozrazovaly, že pánové, kteří se spolu zastavili na druhém nádvoří pražského Hradu, mají v danou chvíli v ýznamný podí na moci v zemi. Drobná mince šla z ruky do ruky a ti se slabším zrakem si ji dávali blíž k očím. „Máte pravdu, takhle to nemůže zůstat. Oběma začínají jména na F. Co s tím uděláme?“ Zatím co ostatní váhali, jeden nabídl řešení. „Ať v mincovně přidají za F ještě RI. Pak bude zřejmé, že to není mince Ferdinandova, ale Fridrichova. Asi to nebude vypadat hezky, ale lepší tohle, než důkaz, že ani nevíme, jak se jmenuje náš skutečný král.“
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2019.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
